Vláda sází na jadernou energetiku, záruky ovšem nedá

Praha – Generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš prohlásil, že pokud by bylo nutné odstavit Jadernou elektrárnu Dukovany již v roce 2025, považoval by to za tragédii v české energetice. Podle něj by dokonce Česku po roce 2030 mohl hrozit významný deficit výroby elektřiny, ačkoli teď je energie přebytek. Pro vládu je přitom jaderná energetika prioritou, oznámila nicméně, že státní záruky za tuto elektřinu nedá.

Na nedostatku elektřiny se podle Beneše bude podílet pokles těžby lignitu i dožití existujících hnědouhelných a černouhelných zdrojů. Navíc spotřeba poroste v průměru o 0,8 procenta ročně. Významně by mohlo nedostatek energie ovlivnit i odstavení Jaderné elektrárny Dukovany. 

Podle návrhu české energetické koncepce by se přitom v roce 2040 měla až polovina elektřiny vyrábět v jaderných reaktorech, které nahradí docházející uhlí. ČEZ proto kromě dostavby dvou reaktorů v Temelíně usiluje i o prodloužení provozu v Dukovanech. Těm za dva roky skončí licence, podle představ ČEZu by ale mohla nejstarší česká jaderná elektrárna dodávat elektřinu až do roku 2035, tedy o 20 let déle.  

Jaderná elektrárna Dukovany

  • První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985, poslední čtvrtý blok v červenci 1987.
  • Od roku 1985 do září roku 2013 bylo na všech čtyřech blocích elektrárny vyrobeno více než 360 miliard kWh elektrické energie, což je nejvíce ze všech elektráren v České republice.
  • Elektrárna Dukovany pokrývá přibližně 20 procent spotřeby elektřiny v ČR. Ročně vyrobí více než 14 mld. kWh, což by stačilo k pokrytí spotřeby všech tuzemských domácností.

Státní záruky jsou pro státní kasu riziko

Vláda dnes zopakovala, že prioritou je pro ni právě rozvoj jaderné energetiky, zdůraznila ovšem, že bez jakéhokoliv typu státních záruk. Beneš přitom tento týden uvedl, že si nedovede představit, že firma ČEZ v současné situaci postaví dva bloky Jaderné elektrárny Temelín bez státní podpory.  

„Státní záruka za dostavbu Temelína by znamenala neměřitelné riziko pro státní rozpočet i daňové poplatníky. Vláda proto tyto úvahy zamítla,“ oznámil premiér Sobotka. „Jasně jsme řekli, že v současné době odmítáme jakýkoliv typ státní záruky. Vládě se nemůže nikdo divit po zkušenosti s podporou obnovitelných zdrojů, především solárních. To byla problematická zkušenost. Navíc vývoj na energetických trzích je maximálně nepředvídatelný, a vláda se tak těžko může zavázat na garantování cen elektřiny,“ doplnil. 

Zda a kdy se bude Jaderná elektrárna Temelín dostavovat, zatím není vůbec jisté. Soutěže o dostavbu dvou bloků Temelína se účastní Westinghouse a konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, Arevu, dříve ČEZ z tendru vyřadil. Firma se proti rozhodnutí brání u Evropské unie. Samotný tendr má tak nejistý konec. Ministr průmyslu Jan Mládek v březnu uvedl, že pravděpodobnější variantou tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín je jeho zrušení. 

Obnovitelné energie podle zákona trhu 

Rakušané, kteří tradičně vystupují proti využívání jádra, záměr české vlády vsadit na jadernou energetiku zpochybňují. Česko prý dostatečně nevyhodnotilo možnosti obnovitelných zdrojů, které by mohly nahradit uhlí. Evropská komise chce přitom od roku 2017 prosadit, aby využívání obnovitelných zdrojů fungovalo na normálním tržním principu. To znamená, že by se třeba zavedly aukce tak, aby byla cena za tyto energie skutečně tržní. Teď se v řadě států totiž obnovitelné energie dotují.   

Pravidla mají platit od počátku července. V letech 2015 a 2016 ale budou státy nový systém státní podpory prostřednictvím konkurenčního nabídkového řízení jen testovat u malé části své kapacity obnovitelných zdrojů. „Teprve od roku 2017 se bude toto konkurenční nabídkové řízení vztahovat na veškerou výrobu,“ vysvětlil evropský komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 6 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.