Zeman tvrdě kritizoval CzechInvest a CzechTrade. Jsou prý „impotentní“

Praha – Vládní agentury, které mají pomáhat tuzemskému exportu a přílivu zahraničních investic, podle prezidenta Miloše Zemana neplní svoje úkoly. CzechInvest a CzechTrade za to sklidily od hlavy státu tvrdou kritiku, doslova je označil za impotentní a vyzval k obměně jejich managementu. Stejně tak nenechal Zeman nit suchou ani na České exportní bance a společnosti EGAP. Naproti tomu pochválil ministra financí Andreje Babiše (ANO) za dohodu, kterou vyjednal se společností OKD ohledně ukončení těžby v Dole Paskov.

„CzechInvest, což byla agentura, která pod vedením Martina Jahna podávala obdivuhodné výkony, je dnes naprosto impotentní. S její činností jsem se nesetkal při žádné ze svých zahraničních cest, ač tam vozím početné podnikatelské delegace,“ zhodnotil prezident činnost organizace, která má lákat do Česka zahraniční investory.

CzechInvest loni zprostředkoval přímé domácí a zahraniční investice za téměř 48 miliard korun, nejvíce jich přišlo z Německa. Oproti roku 2012 je to dvojnásobek.

„Stejně impotentní je podle mého názoru organizace CzechTrade,“ dodal na adresu další vládní agentury. Ta má českým exportérům pomáhat s hledáním obchodních příležitostí v cizině. Se svou kritikou vystoupil Zeman na konferenci o vývoji české ekonomiky v uplynulém čtvrtstoletí, kterou pořádá sdružení Czech Top 100.

Jako příklad uvedl Izrael, který nedávno navštívil. Podle Zemana se jedná o „technologickou velmoc“, která by mohla investovat do celé řady odvětví v České republice. „Nu a opět jsem tam CzechInvest neviděl,“ postěžoval si prezident.

„To není důvod ke zrušení těchto institucí, to je důvod k personálním manažerským výměnám, aby tyto instituce skutečně pomáhaly jak českému exportu, tak zahraničním investicím,“ soudí Zeman, který nešetřil ani další dvě organizace, jež mají tuzemským podnikatelům pomáhat s obchodem a investicemi za hranicemi domoviny – společnost EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost) a Českou exportní banku.

„Jsem bytostně přesvědčen o tom, že v obou těchto institucích pracují extrémně nekvalifikovaní lidé, kteří poskytnou úměry téměř na vše a pojistí téměř vše. Když si uděláte podrobný rozbor akcí, které byly tímto způsobem kryty, tak zjistíte výrazné, doslova miliardové ztráty, které nemůžete svádět pouze na podnikatelské riziko,“ domnívá se Zeman.

Česká exportní banka, jejímž úkolem je státní podpora českého vývozu, má v současné době rozpůjčováno přes 80 miliard korun, téměř polovina z toho připadá na Rusko. Problematické pohledávky činí 16 miliard korun. Z této částky by zhruba 6 až 7 miliard mohla vymoci zpátky, zbylých 9 až 10 miliard bude ale velmi obtížně vymahatelných.

„Jsme přesvědčeni, že pan prezident mluvil hlavně o minulosti naší společnosti. EGAP má od loňského roku nové vedení. Členové nejužšího vedení jsou velice striktně posuzováni regulátorem – Českou národní bankou,“ ujistila Hana Hikelová, mluvčí EGAP.

„Výhradu pana prezidenta, že pojistíme téměř vše, bychom rádi vyvrátili. My máme od loňska nová pravidla a dbáme na to, aby pojištění vývozu splňovalo základní podmínku, a tou je v případě EGAP tzv. český podíl, tedy aby vývoz podpořený naší společností splňoval kritérium padesátiprocentního českého podílu.“

Ministr průmyslu Mládek problémy v agenturách připouští, tvrdí ale, že je zdědil. Během příštích týdnů se chce soustředit právě na napravení reputace a vztahů uvnitř české obchodní diplomacie. Státní organizace CzechInvest i CzechTrade v současnosti vedou pověření ředitelé. Mládek v únoru odvolal předchozího pověřeného šéfa CzechTradu Zdeňka Vališe, skončil také generální ředitel státní agentury CzechInvest Marian Piecha. Na pozice mají být v příštím týdnu vyhlášena výběrová řízení. 

S naší současnou ekonomickou diplomacií je Zeman podle svých slov celkově nespokojen. Česká republika by podle něj měla obchodovat i se zeměmi, které jsou kritizovány za stav lidských práv. Své výtky sdělí taky ministrům, a to při své květnové návštěvě zasedání vlády. „Myslím si, že ekonomickou diplomacii je třeba sjednotit a odstranit některé ideologické překážky, které jí brání,“ naznačil prezident.

Hlava státu už na počátku března vyvolala diskuse svým výrokem, že Česko by nemělo ohrožovat vývoz a investice tuzemských firem například v Uzbekistánu či Íránu přehnaným důrazem na ochranu lidských práv. „Měli bychom s nimi obchodovat stejnou měrou a měli bychom upozorňovat na porušování práv,“ navrhl tehdy.

Babiš se dočkal pochvaly za svůj „mistrovský kousek“

Zeman také glosoval několik aktuálních ekonomických témat. Například navrhl, aby anketa Podnikatel roku měla svou anticenu, obdobně jako filmoví Oscaři mají Zlaté maliny. Vhodným adeptem na cenu „nejméně úspěšný podnikatel“ by podle něj byla společnost NWR, vlastník těžební firmy OKD. Ta nyní se státem jedná o tom, za jakých podmínek ukončí těžbu v Dole Paskov v Moravskoslezském kraji.

V této souvislosti Zeman ocenil dohodu, kterou s těžebním podnikem OKD dojednal ministr financí Andrej Babiš (ANO). Jejím cílem by mělo být prodloužení těžby v Dole Paskov do roku 2017 a snížení sumy, kterou stát za ukončení provozu dolu zaplatí – vláda by nově měla poskytnout jen peníze na sociální programy pro horníky za 600 milionů korun.

Předchozí varianta přitom počítala s tím, že důl skončí už o rok dřív a stát vydá přes jednu miliardu. „Panu Babišovi se podařil mistrovský kousek a chtěl bych mu zcela upřímně blahopřát k jeho vyjednávacímu umění,“ nechal se slyšet Zeman.

Andrej Babiš
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Prezident se taky vyslovil pro vyhlášení nového tendru na dostavbu Temelína, kterého by se prý mohli zúčastnit čtyři zájemci. Mezi ně zahrnul americko-japonskou společnost Westinghouse, česko-ruské konsorcium MIR.1200, francouzskou Arevu (tito tři vstoupili i do prvního, aktuálně probíhajícího tendru) a nejmenovaného jihokorejského investora. Nynější soutěž by nechal doběhnout bez vyhlášení vítěze.

„Nově vypsaného tendru by se kromě těch dvou existujících zúčastnil s vysokou pravděpodobností i investor z Jižní Koreje. Počkejme si na jejich nabídky, počkejme si na nový tendr. Čtyři jsou více než dva, je tedy naděje na snížení ceny,“ předpokládá Zeman. Také ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v březnu uvedl, že pravděpodobnější variantou ukončení tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín je jeho zrušení.

Erste uvažuje o přesunu centrály do Prahy, tvrdí Zeman

Prezident na konferenci rovněž zmínil, že centrála rakouské bankovní skupiny Erste, do které spadá i Česká spořitelna, by se mohla v příštích letech přesunout z Vídně do Prahy. Že banka o takovém kroku uvažuje, se Zeman dozvěděl od šéfa Erste Group Andrease Treichla. „To by byl první případ, kdy se centrála mateřské banky stěhuje k dceřiné bance,“ podotkl.

Mluvčí Erste Group Hana Cygonková sdělila, že skupina právě staví novou centrálu ve Vídni, která bude dokončená v roce 2015, a do níž se vedle holdingu přestěhuje i Erste Bank Rakousko a veškeré další rakouské dceřiné společnosti. Přesun ovšem nevyloučila.

Erste Group je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy. Vedle České republiky a Rakouska působí v Rumunsku, na Slovensku, v Maďarsku, Chorvatsku a Srbsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 1 hhodinou

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...