Temelín – Jaderná elektrárna Temelín zahájila první rok zkušebního provozu skladu vyhořelého paliva. Energetici v něm ve čtvrtek umístili první kontejner Castor, v němž je 19 vyhořelých palivových souborů. ČEZ vybudoval jeden z nejstřeženějších a nejdražších skladů ve střední Evropě ve svém areálu, kde bude bude zabírat plochu větší než fotbalové hřiště. Měl by vydržet pád dopravního letadla či seismické otřesy a vejde se do něj 152 obalových souborů se 1 370 tunami uranu. Stavbě skladu i provozování kontejneru Castor předcházely dlouhé povolovací procesy, řada zkoušek a kontrol. Celkové náklady se tudíž zdvojnásobily.
Ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský považuje první vyvezení kontejneru do skladu za významný milník v historii elektrárny. Dva kontejnery údajně pojmou vyhořelé soubory za rok provozu bloku. Každý z kontejnerů podle energetiků projde před uskladněním řadou kontrol, na kterých se budou podílet pracovníci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Euroatomu. Ve skladu budou kontejnery umístěny 50 až 60 let a po celou dobu ho budou energetici i nadále monitorovat.
Stavba trvala kvůli protestům devět let
JE Temelín začala sklad připravovat v roce 2001 a postaven byl za rok a půl. Období mezi tím trvalo povolovací řízení a spory s ekologickou lobby. Proces výstavby nejvíce protahovaly protijaderné organizace, které byly přesvědčeny, že založení skladu v areálu elektrárny kumuluje rizika a dále zvyšuje nebezpečnost celého Temelína.
Šest let posuzování, odvolávání a doplňování projektu, podle ČEZu, stavbu prodražilo z původních 700 milionů na více než dvojnásobek. „Jak se vyvíjel celý schvalovací a licenční proces, zvyšovaly se i ceny,“ komentoval nárůst nákladů Štěpanovský. Projekt provázely i otázky kolem vlastníků hlavního dodavatele – firmy CEEI. Zatím ani neustává odpor aktivistů. Ti jsou přesvědčeni, že vyhořelé palivo v Temelíně zůstane navždy. Elektrárna právě kvůli těmto argumentům přejmenovala úložiště z původního meziskladu na sklad.
Energetici předpokládají, že v budoucnu bude možné vyhořelé palivo znovu použít. „Dnes jsou ve světě běžné technologie zpracování vyhořelého paliva. Chemickou cestou se z nich dá extrahovat surovina na výrobu dalšího paliva. Aktivní zbytky se zalijí do skla, a ty se uloží do stabilních úložišť,“ poznamenal Štěpanovský. Elektrárna tak má ve skladu budoucí surovinu. Podle odborníků to je ale prý dražší než vyrobit nové.
Sklad odolá pádu dopravního letadla
Sklad je železobetonová stavba odolná proti extrémním přírodním vlivům, včetně zemětřesení. Kontejner CASTOR, jenž vyrábí německé konsorcium GNS, odolá i hypotetickému pádu velkého dopravního letadla. Skladovací hala má dvě části, do nichž se umisťuje palivo. Je postavena tak, aby k ní v budoucnu bylo možné přistavit další část. Potom by kapacita skladu stačila na 60 let provozu současných dvou bloků. Pokud by byly postaveny nové bloky, pak se jako jedna z možných variant jeví stavba nového skladu.
