Vláda chystá změnu důchodového systému. Navrhuje dřívější penzi u náročných profesí

3 minuty
Události: Vláda plánuje změny důchodového systému
Zdroj: ČT24

Do letošního června chce vláda předložit první úpravy důchodového systému, ve hře je například možnost dřívějšího odchodu do penze u náročných profesí. Kabinet chce navrhnout také zkrácení doby pro získání nároku na důchod nebo snížit penze představitelům minulého režimu. Shodu vláda zamýšlí hledat i s opozicí.

Kabinet Petra Fialy (ODS) nemá v plánu vznik další důchodové komise, na ministerstvu se ale ustaví poradní tým složený ze zástupců pětikoalice, ministerstev a ekonomů. Poprvé by měl zasedat během března. Nad návrhy se chce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) následně setkávat i s opozicí.

Platný zákon už pro příští rok počítá s možností dřívějšího důchodu pro záchranáře. Aby ustanovení bylo možné v praxi využít, je nutné upravit jeho znění. Současně s tím by se tato možnost měla otevřít dalším fyzicky náročným profesím.

„Jaký rozsah profesí zvolíme, bude na finálním jednání. Mám ambici, aby u toho byli zástupci všech stran, aby to bylo v maximální míře v souladu s opozicí,“  vysvětluje Jurečka.

Širší návrh systémových změn chce představit příští rok. Ve hře je třeba možnost zaručeného důchodu. Mezi návrhy je také zkrácení doby pro získání nároku na důchod nebo snížení penze představitelům minulého režimu. Jedním z cílů je dosáhnout udržitelnosti důchodového systému. 

„Pokud se nám podaří systém posunout k tomu, aby nebyl tolik závislý na demografickém vývoji, tak to určitě pro spoustu lidí bude signál, jak se sami chovat ke svým penzím, zda si mají sami spořit a podobně,“ vysvětluje Viktor Vojtko (STAN), člen poslaneckého výboru pro sociální politiku.  

Problém může být dohoda na financování systému

S částí principů někteří zástupci opozice souhlasí. Debata o přesných parametrech nebo financování ale může být obtížná. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš už předeslal, že se staví skepticky k tomu, že dojde v oblasti důchodů k nějakým změnám, sám ale tvrdí, že ANO bude vůči vládním návrhům „maximálně flexibilní“. 

Poslanec Jan Hrnčíř (SPD) souhlasí s tím, že ve skutečně náročných profesích jsou předčasné důchody na místě, ale má obavu o financování důchodového systému. „Dostáváme se do situace, kdy přebytky nebudou a budeme muset zapojit jiné daně, třeba DPH,“ vysvětluje.

Některé ze změn by podle ministra Jurečky mohly platit už od ledna příštího roku. To už začne stát vyplácet i takzvané výchovné, schválené ještě za předchozí vlády, které oceňuje výchovu každého dítěte přídavkem 500 korun ke stávajícímu i budoucímu starobnímu důchodu, maximálně však do výše 1500 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...