Vláda chystá změnu důchodového systému. Navrhuje dřívější penzi u náročných profesí

Nahrávám video
Události: Vláda plánuje změny důchodového systému
Zdroj: ČT24

Do letošního června chce vláda předložit první úpravy důchodového systému, ve hře je například možnost dřívějšího odchodu do penze u náročných profesí. Kabinet chce navrhnout také zkrácení doby pro získání nároku na důchod nebo snížit penze představitelům minulého režimu. Shodu vláda zamýšlí hledat i s opozicí.

Kabinet Petra Fialy (ODS) nemá v plánu vznik další důchodové komise, na ministerstvu se ale ustaví poradní tým složený ze zástupců pětikoalice, ministerstev a ekonomů. Poprvé by měl zasedat během března. Nad návrhy se chce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) následně setkávat i s opozicí.

Platný zákon už pro příští rok počítá s možností dřívějšího důchodu pro záchranáře. Aby ustanovení bylo možné v praxi využít, je nutné upravit jeho znění. Současně s tím by se tato možnost měla otevřít dalším fyzicky náročným profesím.

„Jaký rozsah profesí zvolíme, bude na finálním jednání. Mám ambici, aby u toho byli zástupci všech stran, aby to bylo v maximální míře v souladu s opozicí,“  vysvětluje Jurečka.

Širší návrh systémových změn chce představit příští rok. Ve hře je třeba možnost zaručeného důchodu. Mezi návrhy je také zkrácení doby pro získání nároku na důchod nebo snížení penze představitelům minulého režimu. Jedním z cílů je dosáhnout udržitelnosti důchodového systému. 

„Pokud se nám podaří systém posunout k tomu, aby nebyl tolik závislý na demografickém vývoji, tak to určitě pro spoustu lidí bude signál, jak se sami chovat ke svým penzím, zda si mají sami spořit a podobně,“ vysvětluje Viktor Vojtko (STAN), člen poslaneckého výboru pro sociální politiku.  

Problém může být dohoda na financování systému

S částí principů někteří zástupci opozice souhlasí. Debata o přesných parametrech nebo financování ale může být obtížná. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš už předeslal, že se staví skepticky k tomu, že dojde v oblasti důchodů k nějakým změnám, sám ale tvrdí, že ANO bude vůči vládním návrhům „maximálně flexibilní“. 

Poslanec Jan Hrnčíř (SPD) souhlasí s tím, že ve skutečně náročných profesích jsou předčasné důchody na místě, ale má obavu o financování důchodového systému. „Dostáváme se do situace, kdy přebytky nebudou a budeme muset zapojit jiné daně, třeba DPH,“ vysvětluje.

Některé ze změn by podle ministra Jurečky mohly platit už od ledna příštího roku. To už začne stát vyplácet i takzvané výchovné, schválené ještě za předchozí vlády, které oceňuje výchovu každého dítěte přídavkem 500 korun ke stávajícímu i budoucímu starobnímu důchodu, maximálně však do výše 1500 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 18 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 20 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...