Ministerstvo financí dokončuje návrh sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy. Platit by měla od poloviny příštího roku. Stát ale zatím přesně neví, kolik nové odvody vynesou. Odhady resortu financí se pohybují od 2,4 miliardy do 6,6 miliardy korun ročně. Samotný rozpočet bude nakonec počítat s pěti miliardami.
Vláda chystá daň zacílenou na firmy jako Google a Amazon. Do rozpočtu by chtěla získat pět miliard
Události ČT: Digitální daň pro globální internetové firmy (zdroj: ČT24)
Digitální daň budou muset platit jen velké nadnárodní korporace s globálním obratem přes 750 milionů eur, tedy přes 19 miliard korun. Konkrétně jde o firmy, jako jsou Facebook, Google, Amazon nebo Apple, ale i další. Českých internetových společností by se novinka týkat neměla.
Dotčené podniky teď plánovanou daň nechtěly komentovat. „Děkujeme za dotazy, k tomuto tématu se nebudeme vyjadřovat,“ uvedla mediální zástupkyně společnosti Amazon Markéta Hellingerová.
Daň mají velké globální firmy platit z internetové reklamy, z využití internetu při dodávkách nebo zprostředkování zboží nebo z prodeje dat o klientech.
Jenom dvě a půl miliardy anebo i přes šest miliard
Do rozpočtu by to mohlo přinést zhruba pět miliard korun. Ministerstvo financí ovšem v odhadech připouští, že to nakonec může být buď o zhruba 2,5 miliardy méně, nebo naopak asi o miliardu a půl více.
„Ani v rámci Evropy s tím nejsou žádné velké zkušenosti. Teď daň zavedlo Rakousko, nově ji zavádí Francie, připojují se další země. My jsme vycházeli z konzervativního odhadu, a proto jsme stanovili nejnižší částku na 2,4 miliardy,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Výnos digitální daně
Tuto nejasnost v otázce výnosů ale kritizuje opozice. „Rozptyl více než 100 procent ve výběru daní ukazuje, že vlastně neví, co se bude danit, kdo bude daň platit a jaké jsou celkové tržby internetových nebo technologických firem,“ poznamenal předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Předseda SPD Tomio Okamura v tom vidí diletantství resortu. „Není schopný ani zkalkulovat, kolik by to mělo přinést,“ dodal.
Schillerová: Je poctivé, aby Česko získalo podíl na jejich ziscích
V Poslanecké sněmovně má nicméně návrh na zavedení digitální daně velkou šanci uspět. Kromě vládního hnutí ANO a ČSSD ho podporuje i část opozice. Tvrdí, že velké internetové firmy platí v České republice v poměru ke svým ziskům příliš nízké daně.
Politici argumentují třeba tím, že zatímco česká společnost Seznam loni zaplatila na daních přes 200 milionů, konkurenční firma Google neodvedla do českého rozpočtu ani dvacetinu této částky.
„Je to principiální záležitost. V reklamě na sociálních sítích a na internetu se točí obrovské peníze a je třeba nastavit pravidla,“ podotkl 1. místopředseda ČSSD Roman Onderka. „Je poctivé, aby Česká republika získala nějaký podíl na jejich obrovských ziscích,“ doplnila Schillerová.
Piráti ovšem upozorňují, že navrhovaných sedm procent při zdanění je už příliš. „Měli bychom se držet v mantinelech jiných zemí Evropské unie, kde se to pohybuje mezi třemi a pěti procenty,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Míní, že je třeba srovnat hřiště mezi domácími firmami a nadnárodními korporacemi, ale ne ho přetočit naruby.
Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska digitální daň stojí za diskusi. „Umíme si představit, že bychom ji podpořili za předpokladu, že nějaké jiné daně klesnou,“ přiblížil.
Vláda projedná návrh na zavedení digitální daně po prázdninách. Poslanci by ji měli definitivně schvalovat příští rok na jaře.