Velké firmy letos zřejmě sníží dividendy nejvíce od roku 2009

Dividendy vyplacené největšími světovými společnostmi v letošním roce klesnou kvůli koronavirové krizi o 17,5 procenta až dvacet procent, což odpovídá zhruba 263 miliardám USD (5,8 bilionu korun). To představuje nejvyšší pokles nejméně od finanční krize v roce 2009. V příštím roce by však mohla výplata dividend výrazně oživit. Vyplývá to z prognózy investiční společnosti Janus Henderson.

Dividendy jsou velkým zdrojem příjmů pro veřejné a soukromé penzijní fondy. Ve třetím čtvrtletí firmy ve snaze vyrovnat se s dopady koronaviru snížily výplatu dividend o 11,4 procenta, tedy 55 miliard dolarů. Ve druhém čtvrtletí pak dokonce o 22 procent, čili 108 miliard dolarů.

„V nejlepším případě nyní čekáme pokles na očištěném základě o 17,5 procenta na 1,2 bilionu dolarů. V nejhorším případě vidíme pokles očištěných dividend o 20,2 procenta na 1,16 bilionu USD,“ uvedl Janus Henderson. 

Některé firmy již výplatu dividend obnovily, i když na nízké úrovni. To spolu s průlomem ve vývoji vakcín poskytuje naději na obnovení dividend v roce 2021. Ty by mohly stoupnout až o dvanáct procent, v závislosti na vývoji pandemie a na tom, zda bude evropským bankám umožněno opět obnovit dividendy. V případě nejhoršího scénáře by dividendy mohly příští rok stagnovat.

Největším plátcem dividend letos bude zřejmě Microsoft

Podle sektorů nejvyšší pokles ve třetím čtvrtletí zaznamenaly firmy prodávající spotřební zboží, které je považováno za zbytné, a pokud lidé nemají dostatek peněz, jeho nákup odkládají, v čele s automobilkami a prodejci dovolených. Výrazně snížily dividendy také mediální firmy, výrobci letecké techniky a banky. Naopak dividendy zvýšily farmaceutické firmy a výrobci a prodejci potravin.

Také velkých technologických firem se pandemie téměř nedotkla. Největším plátcem dividend se tak letos zřejmě stane Microsoft.

Z geografického hlediska v Británii kvůli bankovním a ropným firmám klesly dividendy téměř o 42 procent a v Austrálii, která rovněž omezila dividendy bankám, o 40 procent. Ve Spojených státech se dividendy snížily o 3,9 procenta. Pokles v USA byl relativně nízký, protože firmy spíše odložily zpětný odkup akcií.

V Japonsku dividendy klesly o 16 procent, hlavně kvůli vývozcům. V Číně však stouply o 3,3 procenta a v Hongkongu téměř o deset procent, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 4 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 20 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 23 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.