Unipetrol modernizuje Záluží. Jde o největší investici v dějinách české petrochemie

Nahrávám video

Společnost Unipetrol ve své chemičce v Záluží u Litvínova buduje novou polyetylenovou jednotku. Zařízení vytvářející látku pro pevnější a odolnější plastové materiály vyjde na 8,5 miliardy korun, což z něj dělá největší investici v historii českého chemického průmyslu, a po dokončení bude patřit mezi nejmodernější výrobní zařízení svého druhu v Evropě.

Unipetrol spadá pod polskou skupinu PKN Orlen, největšího zpracovatele ropy ve střední Evropě, a zaměřuje se mimo jiné na distribuci pohonných hmot a petrochemickou výrobu. Právě v ní se nyní rozhodla udělat technologický skok vpřed – a modernizovat svou chemičku v Záluží na Mostecku – o novou polyetylenovou jednotku.

„Stará jednotka je z roku 1973 a portfolio, které vyrábí, chceme obnovit, obohatit a rozšířit,“ vysvětluje masivní finanční investici člen představenstva pro výzkum, vývoj a investice Tomáš Herink. Vedle vlastní výrobní jednotky v současnosti v Záluží roste i čtyřicítka zásobovacích sil; každé váží dvacet tun, na délku měří čtyřiatřicet metrů, v průměru šest, a pojme přes 890 kubíků polyetylenu.

„Kapacitu výroby budeme mít větší, zvedneme ji ze sto dvaceti kilotun na 275 kilotun,“ dodává Herink. Společnost tak reaguje na zvyšující se poptávku po vysokohustotním polyetylenu, čili surovině, která tvoří základ trvalejšího a teplotně odolnějšího plastu. Vyrábí se z něj třeba potrubí, různé druhy obalů, kanystry, nebo i plastové krabičky k ohřevu jídel v mikrovlnkách.

Dva roky po explozi

S produkcí polyetylenu se v novém provozu začne na konci příštího roku. Základní surovinu, etylen, mu bude dodávat sousední etylenová jednotka – právě ta, kterou 13. srpna 2015 poničil výbuch, když v ní došlo k výpadku chladicího okruhu, a následně dvěma explozím v zásobníku s propylenem.

Kvůli požáru tehdy stála celá petrochemická výroba a pouze v menším rozsahu pracovala rafinérie – šlo o největší mimořádnou událost od roku 1989 a v obnoveném provozu je jednotka necelý rok. „Přijali jsme spoustu nápravných opatření a jedním z nich jsou i revize pojistných ventilů,“ dodává člen představenstva pro výzkum, vývoj a investice Tomáš Herink.

Na likvidaci havárie se před dvěma lety podílelo skoro 500 hasičů, vyhlášen byl tehdy i zvláštní stupeň poplachu, škody přesáhly 640 milionů, což požár v daném roce 2015 zařadilo mezi deset největších na světě, které nebyly zaviněny přírodními vlivy. Následky společnost likvidovala skoro rok. Opravy vyšly na víc než 4 miliardy, ušlý zisk vyčíslila na 6,6 miliard. V souvislosti s nehodou policie obvinila dva zaměstnance podniku z obecného ohrožení. Unipetrol jejich pochybení odmítá. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 1 hhodinou

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánovčera v 18:22

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...