Učitelé nebudou sami. K hrozbě stávkou se přidali úředníci, hasiči či zdravotníci

Odboráři z veřejného sektoru vyhlásili ve středu stávkovou pohotovost na podporu svého požadavku na růst platů. Ke školským odborům, které do stávkové pohotovosti vstoupily už v úterý, se tak připojily i odbory úřednické, zdravotnické, hasičské či policejní - celkem 13 svazů. Česká konference rektorů zároveň oznámila, že vyhlásí na 2. až 6. října protestní Týden pro vzdělanost. Rektorům se nelíbí návrh rozpočtu 2018, který pro vysoké školy počítá s navýšením o asi 700 milionů korun proti letošku.

Odborové svazy trvají na zvýšení tarifů učitelům o 15 procent a ostatním o deset procent od listopadu. Novinářům to po jednání předáků řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odboráře podpořil.

Ve veřejném sektoru pracovalo loni 626 100 lidí. Vláda se zatím nedohodla na tom, o kolik, komu a kdy přidá. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) na pokrytí odborářských požadavků v rozpočtu nejsou peníze. Výdělky by se zvedaly učitelům, hasičům, policistům, zdravotníkům, úředníkům, pracovníkům v sociálních službách či v kultuře.

Všechny odborové svazy

„Stávková pohotovost byla vyhlášena ve všech 14 odborových svazech. Jsme připraveni vyjednávat, ale připravujeme i kroky, abychom mohli přistoupit k vyhlášení stávky, která ale není náš cíl. Sociální smír má mnohem větší cenu než bouře v ulicích,“ řekl Středula.

Odboráři měli na hlasování o vyhlášení stávkové pohotovosti 24 hodin, lhůta skončila ve středu ráno. Podle Středuly bylo 95 procent organizací pro. Připojily se všechny organizace hasičů, Úřadu vlády či ministerstev pro místní rozvoj, zemědělství a kultury, odbory brněnské filharmonie, Národní knihovny, Národního divadla, Státní opery, úřadů práce či vinohradské fakultní nemocnice.

Odboráři ve stávkové pohotovosti zřídí stávkové výbory a začnou připravovat přerušení práce. Stávkovat nesmí příslušníci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil a také soudci a žalobci. Omezené právo na zastavení práce mají pak někteří státní zaměstnanci a lidé, kteří zachraňují životy.

Premiér ve středu požadavek odborů znovu podpořil. Na svém facebookovém profilu uvedl, že chce přesvědčit koaliční partnery ve vládě, aby se zvýšením tarifů pro všechny od listopadu souhlasili. „Ekonomika rychle roste, opatření proti šedé ekonomice pomáhají výrazně zvyšovat výběr daní. Kdy jindy by měl stát zvednout platy svých zaměstnanců, když ne teď!“ uvedl premiér.

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost v úterý. Reagovaly tak na pondělní jednání koalice, která se neshodla na tom, jakým způsobem a z čeho zvýší platy učitelů a pracovníků ve školství. Cílem odborářů je v listopadu dosáhnout patnáctiprocentního nárůstu u pedagogů a desetiprocentního navýšení u ostatních školských zaměstnanců. 

Průměrný plat ve veřejné sféře se za poslední tři roky zvedl o zhruba 3500 korun. Zatímco v roce 2013 dosahoval 26 024 korun hrubého, loni činil 29 501 korun. Meziročně se zvýšil o 5,5 procenta. Odměny, příplatky a náhrady tvořily 34 procent výdělku. Menší částku než průměr vydělávalo 61 procent zaměstnanců.

Na pondělní koaliční schůzce o rozpočtu a růstu platů dohoda nepadla. Vládní strany se shodují na tom, že by učitelé měli dostat přidáno víc než ostatní. O kolik a kdy by si pracovníci veřejné sféry měli polepšit, není zatím jasné. Další jednání se má konat 11. září. Odboráři věří tomu, že ministři do konce týdne zdroje na přidání najdou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...