Průměrná mzda v Česku ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,6 procenta na 29 346 korun, uvedl Český statistický úřad. Po odečtení inflace se zvýšila o 5,3 procenta, což je podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera nejrychlejší dynamika za posledních deset let. Oproti předchozímu čtvrtletí šla mzda nahoru o 1,9 procenta.
Růst průměrné mzdy předčil odhady analytiků, které oslovila ČTK. Očekávali, že průměrná mzda stoupla o 6,4 až 6,8 procenta. Reálný růst odhadovali na 4,6 procenta. Seidler poznamenává, že výsledný růst překonal také prognózu České národní banky, která uváděla 5,9 procenta.
„Ve srovnání s prvním čtvrtletím letošního roku růst nominálních mezd výrazně zrychlil, a je tak nejvyšší od začátku roku 2008. Vzhledem k průměrné inflaci za druhé čtvrtletí, která činila 2,2 procenta, dosáhl růst reálných mezd 5,3 procenta, což je nejrychlejší dynamika za posledních deset let,“ prohlásil Seidler.
V průměru si lidé meziročně polepšili o 2074 korun.
Podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové aktuální čísla odráží mimořádně dobrou kondici domácí ekonomiky i nedostatek pracovní síly na trhu práce. „Poptávka po méně kvalifikované pracovní síle tlačí nahoru i mzdy hůře placených zaměstnanců, pomáhá i navýšení minimální mzdy,“ uvedla. Minimální mzda od letošního roku vzrostla z původních 9900 korun na 11 tisíc korun a od příštího roku by se měla navýšit na 12 200 korun.
Ještě silnější nárůst zaznamenal medián mezd
Odráží se to tak podle ní i na vývoji mediánu, což je střední hodnota mezd, který ve druhém čtvrtletí stoupl o 8,2 procenta. Medián činil 24 896 korun. U mužů dosáhl 27 181 korun a u žen 22 300 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.
Seidler si všímá, že nejrychleji rostly mzdy pracovníkům ve stravování a ubytování, o více než patnáct procent. Vedle růstu minimální mzdy to podle něj souvisí se zavedením EET.
Hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč pak podotýká, že česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí letošního roku velmi silný nárůst objemu mezd: meziročně o více než 9 procent. Silný růst objemu mezd byl podle Jáče dán kombinací růstu průměrné mzdy v ekonomice a počtu zaměstnanců (meziročně o 1,5 procenta).
Za celý rok by růst mohl překonat šest procent
„Při pohledu na vývoj v české ekonomice, kde zaměstnavatelé mají problém nalézt potřebnou pracovní sílu a kde stále přicházejí nové zprávy o růstu platů ve veřejném sektoru, lze i nadále očekávat svižný růst příjmů domácností,“ dodal Jáč.
Podobně hovoří i Steckerová. „Za celý letošní rok by nominální mzdy měly přidat v průměru 6,4 procenta. Dnešní čísla však zřejmě hovoří pro ještě vyšší dynamiku. Podobně by tomu mělo být i v příštím roce. Rostoucí mzdy budou zvyšovat ochotu domácností utrácet a tlačit inflaci nahoru,“ uvedla ekonomka Komerční banky.
I Seidler říká, že by se letošní růst měl pohybovat nad šesti procenty. „I přes vyšší inflaci tak zrychlí v letošním roce také růst reálných mezd, což by se mělo projevit v silnější spotřebě domácností. Ta bude patřit mezi hlavní tahouny růstu tuzemské ekonomiky,“ doplnil.
Silný růst mezd ve druhém čtvrtletí zároveň podle analytiků otevřel České národní bance prostor pro další letošní zvýšení úrokových sazeb, zřejmě již v září. „Pro ČNB dnešní číslo znamená další známku toho, že česká ekonomika nabrala téměř neuvěřitelné tempo,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
„Do konce letošního roku lze čekat další růst úrokových sazeb české centrální banky, a tento krok nelze vyloučit již pro nejbližší zasedání bankovní rady, jež se bude konat 27. září,“ uvedl Jáč.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale nyní prohlásil, že se zvyšováním sazeb není proč spěchat. Podle něj není soubor informací o vývoji ekonomiky kompletní a raději by počkal na další prognózu ČNB. Tu bude mít bankovní rada k dispozici v listopadu.
Nejvyšší průměrné mzdy má Praha, rostou už ale nejméně
Z hlediska regionů si nejvyšší průměrnou mzdu stále drží Praha, i když nárůst mezd v hlavním městě byl mezi kraji opět nejnižší. V Praze mzda stoupla o 5,9 procenta na 37 046 korun. Hlavní město má podle ČSÚ z regionálního pohledu stále mimořádné postavení, v posledních letech v něm nejrychleji přibývá zaměstnanců, ale nejpomaleji rostou výdělky.
Naopak nejvýrazněji vzrostla v Karlovarském kraji, a to o 9,7 procenta. Tamní průměrný výdělek 25 298 je přesto mezi kraji stejně jako v předchozích obdobích nejnižší. Nízké mzdy v Karlovarském kraji vycházejí z velkého počtu zaměstnanců, kteří pracují ve službách nebo v cestovním ruchu, kde se obvykle málo platí. Na růst mezd naopak začíná tlačit nedostatek zaměstnanců v rozvíjejících se průmyslových zónách. Velmi nízká nezaměstnanost je především na Chebsku.
Průměrná hrubá mzda ve Středočeském kraji stoupla meziročně o devět procent na 30 668 korun. Lidem tak přibylo na výplatních páskách v průměru 2537 korun. Průměrný výdělek ve středních Čechách je nadále druhý nejvyšší po hlavním městě. Středočeský kraj patří dlouhodobě k ekonomicky nejvyspělejším regionům v Česku. Vděčí za to mimo jiné právě výhodné poloze v okolí Prahy. Vyšší mzdy ve Středočeském kraji mají tradičně pracovníci na Mladoboleslavsku, což ovlivňují především platy zaměstnanců automobilky Škoda Auto.
Průměrná hrubá mzda v Jihočeském kraji se meziročně zvýšila o 1849 korun na 26 222 korun. Je to pátá nejnižší mzda ze všech krajů. Znamená to nárůst o 7,6 procenta.
V Plzeňském kraji meziročně vzrostla mzda o 9,3 procenta na 28 546 korun. Lidem tak přibylo v průměru 2422 korun. Po započítání inflace činil růst 6,9 procenta.
Pracovníkům v Ústeckém kraji vzrostla ve druhém čtvrtletí proti stejnému období loňského roku průměrná hrubá měsíční mzda o 2022 korun na 26 875 korun. „Nárůst reálné mzdy v Ústeckém kraji byl v mezikrajovém srovnání pátý nejvyšší,“ řekla ČTK Růžena Funková z ústecké krajské pobočky ČSÚ.
V Libereckém kraji vzrostla průměrná hrubá mzda meziročně stejným tempem jako na celorepublikové úrovni, a to o 7,6 procenta. Výše průměrné mzdy ale zůstává za celorepublikovým průměrem a činí 27 087 korun.
Průměrná hrubá mzda v Královéhradeckém kraji vzrostla meziročně o 8,5 procenta na 27 184 korun. Lidé tak v průměru vydělávali o 2125 korun měsíčně více.
V Pardubickém kraji vzrostly mzdy o 8,5 procenta na 26 151 korun. Reálně se výdělky zaměstnanců zvýšily o 6,2 procenta.
Mzda na Vysočině se v letošním druhém čtvrtletí v průměru zvýšila o 1873 korun na 26 697 korun hrubého měsíčně. Proti stejnému období vloni si zaměstnanci v kraji polepšili o 7,5 procenta.
V Jihomoravském kraji vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda o 1925 korun na 28 084 korun. Za celostátním průměrem zaostává o 1262 korun. „Nominální růst tak dosáhl 6,2 procenta, reálný růst činil 3,8 procenta,“ uvedla statistička Martina Nováková.
Průměrná mzda v Olomouckém kraji vzrostla meziročně o 1898 korun na 26 070 korun, tedy o 7,9 procenta. Při započtení inflace byla reálně vyšší o 5,7 procenta. Mzdy v Olomouckém kraji ale stále patří k nejnižším v zemi. Ve srovnání s ostatními regiony Olomoucký kraj v druhém čtvrtletí vykázal třetí nejnižší průměrné mzdy.
Průměrná hrubá mzda v Moravskoslezském kraji vzrostla meziročně o 6,9 procenta na 26 474 korun. Lidem přibylo na výplatě 1712 korun. Reálně se při započtení inflace výdělky zaměstnanců zvýšily o 4,6 procenta. Procentuální nárůst mezd v kraji byl v republice druhý nejnižší, po Praze.
Průměrná hrubá mzda ve Zlínském kraji vzrostla meziročně o 1787 korun na 25 837 korun. Nárůst činil 7,4 procenta. Mezi kraji je to druhá nejnižší mzda v České republice po Karlovarském kraji.
