Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 20 bazických bodů na 0,25 procenta. Jedná se o první změnu od listopadu 2012, kdy došlo ke snížení repo sazby na tzv. technickou nulu. Zároveň jde o první zvýšení domácích úrokových sazeb od února 2008.
ČNB po devíti letech zvýšila úrokové sazby. Česká měna poté prolomila hranici 26 Kč za euro
ČNB po devíti letech zvýšila úrokové sazby (zdroj: ČT24)
Česká měna v reakci na zvýšení sazeb prolomila hranici 26 korun za euro a po 13:00 se obchodovala za 25,90 Kč/EUR, což byla nejsilnější úroveň od listopadu 2013. Zhruba po hodině se pak vrátila nad 26 korun za euro a těsně nad touto úrovní čtvrteční obchodování uzavírá.
ČNB současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 25 bazických bodů na 0,50 % a o ponechání diskontní sazby na úrovni 0,05 %. Změny platí od 4. srpna. Centrální banka též zlepšila prognózu letošního vývoje ekonomiky na 3,6 z 2,9 % odhadovaných v květnu.
Analytici upozornili, že ČNB je první centrální bankou v EU, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla zvýšit úrokové sazby. Podle nich zvýšením úrokových sazeb centrální bankou končí období levných peněz.
ČNB stejně jako nedávno Česká bankovní asociace či ministerstvo financí výrazně zlepšila odhad letošního vývoje české ekonomiky. V květnu očekávala 2,9 procenta meziročního růstu hrubého domácího produktu, nyní už předpokládá 3,6. Pro příští rok čeká vzestup na 3,2 procenta (dříve 2,8). Poprvé také vytvořila prognózu pro rok 2019, kdy předpokládá růst 3,1 procenta.
Prognózy HDP na rok 2017 (v %, meziroční růst)
Prognózy HDP na rok 2018 (v %, meziroční růst)
ČNB dále snížila odhad vývoje inflace ve třetím i čtvrtém čtvrtletí příštího roku. Ve třetím čtvrtletí 2018 čeká inflaci 1,9 procenta, zatímco v květnu čekala dvě procenta. Pro čtvrté čtvrtletí 2018 odhad snížila na 1,8 procenta z předchozích 1,9 procenta.
Inflace setrvá po zbytek letošního roku v horní polovině tolerančního pásma a k dvouprocentnímu cíli se přiblíží začátkem příštího roku, uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dodal, že prognóza počítá s růstem tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku. Zároveň nevyloučil, že další zvyšování úrokových sazeb může v příštích dvou letech nastat, konkrétní ovšem nebyl.
Rozhodně nečelíme žádnému přehnanému tlaku v oblasti inflace. Bude samozřejmě záviset i na vývoji kurzu koruny. Další zvyšování v průběhu příštích dvou let může přicházet, nicméně bude to podmíněno dalším vývojem ukazatelů, které jsou pro nás klíčové.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč zdůraznil, že centrální banka zpřísňuje svou měnovou politiku prostřednictvím zvýšení úroků dříve než Evropská centrální banka či ostatní banky v západní Evropě či ve středoevropském regionu.
Například britská centrální banka ve čtvrtek nechala úroky na rekordním minimu 0,25 procenta. Zhoršila totiž prognózu hospodářského růstu na roky 2017 a 2018 kvůli brexitu.
Jaký dopad to může mít
Ačkoli ČNB bude své základní sazby zvyšovat postupně, i tak může tento krok ovlivnit sazby na úvěrovém trhu, uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. Trh totiž začal zohledňovat případný další růst sazeb ČNB v budoucnosti, což vede k růstu tržních sazeb delších splatností, od kterých se odvíjí i ceny hypoték.
Zvýšení sazeb ČNB tak patrně povede k mírnému zdražení hypotečních úvěrů, u spotřebitelských úvěrů bude dopad mírnější, jelikož u těchto úvěrů bude růst tržních sazeb kompenzovat další pravděpodobný pokles marží bank z titulu vysoké konkurence na bankovním trhu, odhadl ekonom.
Rozhodnutí zvýšit sazby by také mělo vést k posílení koruny. Díky vysoce překoupené koruně (coby následek intervencí ČNB) však bude potenciál jejího dalšího posilování navzdory vyšším sazbám nižší, což naznačuje poměrně resistentní hranice 26 Kč za euro. V letošním roce by se měl kurz koruny dostat mírně pod hranici 25,9 Kč za euro, v příštím pak pod 25,5 Kč za euro, předpokládá Seidler.
„ČNB se růstem sazeb snaží mimo jiné řešit překotný růst cen českých nemovitostí, proto zvedá sazby co nejdříve. ČNB nemá jiné pro banky závazné páky na ovlivnění hypotečního trhu, tak musí situaci řešit tímto způsobem, zvednutím úrokových sazeb,“ uvedl analytik BH Securities Martin Vlček.
Analytik Komerční banky Viktor Zeisel se domnívá, že centrální banku vedla ke zvýšení sazeb výtečná kondice české ekonomiky. Prakticky s každou novou prognózou se zvyšují odhady letošního růstu hospodářství (vyjádřeno zvýšením hrubého domácího produktu), mezd i spotřebitelských cen.
„To vše nasvědčuje tomu, že ČNB dnes se zvyšováním sazeb ještě neskončila. Podle našeho odhadu přimějí rostoucí domácí inflační tlaky centrální bankéře zvyšovat sazby ještě jednou. Mělo by se tak stát na listopadovém zasedání,“ odhadl Zeisel.
Pro příští rok prognózuje dokonce tři další zvýšení sazeb. Upozornil však, že největší nejistotou je budoucí politika Evropské centrální banky. „Pokud ta nezačne také utahovat svou měnovou politiku, tak bude ČNB sazby zvedat těžko. Druhou nejistotu představuje kurz koruny. Jestli bude posilovat příliš, tak sazby také porostou pomaleji,“ dodal.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské další zvýšení úrokových sazeb může přijít ve druhém nebo třetím čtvrtletí příštího roku. Sazby ale podle ní v ČR porostou stejně jako v Evropě či USA velmi pomalu kvůli slabé inflaci. „Ekonomika se sice přehřívá, ale více než ekonomický cyklus škrtí ekonomiku strukturální slabiny, například nedostatek zaměstnanců a mezera mezi požadavky zaměstnanců a zaměstnavatelů nebo levná výroba s nízkou přidanou hodnotou. A s nimi měnová politika ČNB nic nesvede,“ dodala.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem například levnější půjčky na bydlení.