Proniknout do nejvyšší ligy světových letišť a využít tak očekávaného boomu letecké dopravy v příštích desetiletích se chystá Turecko. Umožnit mu to má budovaný Istanbul New Airport (někdy také uváděn jako Istanbul Grand Airport), třetí letiště spojené s městem, které je rozkročeno v Evropě i Asii. Začínají tam testovací lety, přičemž úvodní etapa má být završena letos v říjnu, kdy by mělo zahájit pravidelný provoz.
Současné Atatürkovo mezinárodní letiště neumožňuje udělat z Istanbulu globální dopravní uzel (místo, které aerolinky používají pro přestup pasažérů do jejich cílových destinací), přestože pracuje na plnou kapacitu. Přiznal to již dříve turecký ministr dopravy Ahmet Arslan.
V roce 2016 obsloužilo přes šedesát milionů pasažérů a skončilo celosvětově na 14. místě (o rok dříve na 11.), uvedlo sdružení provozovatelů mezinárodních letišť (ACI). Podle již dostupných evropských statistik skončilo loni páté.
Turecké plány jsou však mnohem velkolepější.
Nové letiště počítá již v první fázi s kapacitou 90 milionů cestujících ročně. Po dokončení projektu – nejčastěji se uvádí rok 2028 – pak teoreticky až 200 milionů.
Do nového letiště má být přesunut provoz z Atatürkova letiště.
Nejrušnějším letištěm světa byl předloni z pohledu počtu cestujících letecký přístav v Atlantě (kolem 104 milionů), před Pekingem (94 milionů, v metropoli však vzniká další stomilionové letiště) a třetí Dubají (83 milionů). Praha se v tomto srovnání jeví jako trpaslík. I když se na Letišti Václava Havla loni zvýšil počet odbavených cestujících o 17,9 procenta na rekordní číslo, pořád je to „jen“ 15,4 milionu lidí.
Předpovědi jsou optimistické
Ve své prognóze pro roky 2016 až 2040 počítá sdružení letišť (ACI) s příznivým vývojem. Celosvětový roční růst má v průměru dosahovat 4,5 procenta u přepravených cestujících a 2,5 procenta u letecké nákladní dopravy. Pohyby letadel (tedy přelety, vzlety a přistání) pak mají v průměru stoupat o 1,9 procent ročně.
Z regionálního hlediska má během tohoto období dojít k největšímu růstu v Asii a Pacifiku (+38,8 %). Na druhém místě se počítá s Evropou (+26 %), za níž je Střední východ (+17,9 %). Rozvoj ostatních regionů už následuje s větším odstupem. Severní Amerika (+8,4 %), Latinská Amerika a Karibik (+6,9 %) a Afrika (+2,2 %).
