Trump se obchodních válek nebojí a hájí cla na dovoz oceli a hliníku. Svět chystá protiopatření

Obchodní války jsou dobré a dají se snadno vyhrát, uvedl americký prezident Donald Trump na svém účtu na Twitteru. Komentoval tak reakce, které se ve světě vzedmuly kvůli chystanému uvalení cel na dovoz hliníku a oceli do USA. Tento zamýšlený krok Trump oznámil ve čtvrtek. Odvetná opatření zvažují Evropská unie, Kanada, Brazílie, Mexiko a Čína.

Donald Trump oznámil ve čtvrtek na setkání se zástupci amerického průmyslu, že USA příští týden zavedou cla ve výši 25 procent na dovoz ocele a deseti procent na dovoz hliníku. Od tohoto kroku si slibuje oživení amerického ocelářského a hliníkárenského průmyslu. Tato odvětví podle něj desítky let strádají kvůli nekalému jednání jiných zemí. 

„Musíme chránit naši zemi a naše pracovníky. Náš ocelářský průmysl je ve špatné kondici. Když nemáte ocel, nemáte zemi,“ uvedl v jednom tweetu. 

Trump také pokračuje ve snaze snížit obchodní deficit Spojených států (800 miliard dolarů podle jeho tweetu) a ztráty z obchodu s ostatními státy. Nejnovější opatření na podporu domácího ocelářského a hliníkárenského průmyslu USA je zásadní pro Trumpovu politiku America first (Amerika na prvním místě). Tarify budou podle prezidenta v platnosti „dlouhou dobu“. 

„Nejsme protekcionisté. Chceme spravedlivé hřiště. Je to pro naše zaměstnance, na podporu našich zákazníků. A když to uděláme správně, bude to skvělé pro Spojené státy,“ uvedl šéf U.S. Steel Dave Burrit. 

Evropa chystá rychlou odvetu

Evropská komise by mohla již ve středu zavést odvetná opatření, podle svého mluvčího se na ně již dlouho připravuje, napsala agentura DPA. Konkrétní položky, které by zatížila clem, Komise neuvedla.

„Uvalíme cla na (motorky) Harley-Davidson, na (americkou whiskey) bourbon, na džíny Levi´s,“ řekl německé televizi předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.  

Dovoz ocele do USA
Zdroj: ČT24

Evropská unie zvažuje zavedení cel ve výši 25 procent na dovoz průmyslové i zemědělské produkce z USA v hodnotě kolem 3,5 miliardy dolarů (přes 72 miliardy korun) v případě, že Trump provede svůj plán a uvalí cla na dovoz oceli a hliníku. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroje z EU.

Seznam mají dostat členské státy ke schválení příští týden. „Vyrovnání“ by se mělo uskutečnit do tří měsíců. 

Oficiálním důvodem USA pro zavedení cel je národní bezpečnost, podle EU jde spíš o to, že potřeba zbrojařského sektoru představuje jen tři procenta americké produkce a zamýšlená opatření mají chránit domácí výrobce a jsou čirým ochranářstvím.

Komise chce také zajistit, aby americká cla neměla za následek zahlcení evropského trhu čínskou ocelí dodávanou za dumpingové ceny. Pokud by se její dovoz zvýšil, zavede Evropská unie ochranná opatření.

Jako s dalším pilířem počítá Evropská unie s jednáním s ostatními zahraničními partnery. Chce s nimi dohodnout strategii, která by pomohla spor řešit na poli Světové obchodní organizace (WTO).

„Zdá se, že nejen USA, ale i řada dalších zemí postupuje v duchu nového nacionalismu, postupují stále více ochranářsky. Je to potenciálně velmi nebezpečné, svět to zažil ve 30. letech minulého století a víme, k čemu to vedlo,“ řekl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda v pořadu Horizont ČT24.

Kovanda vyjádřil názor, že nakonec to bude Trump „kdo zapláče“. Doplatí na to podle něho ale i zaměstnanci, ne v amerických ocelárnách, ale třeba ve stavebnictví či při výrobě automobilů, až budou pracovat s dražší ocelí. Pak se to může projevit ve zvýšených nájmech a dalších sektorech.

Ekonom upozornil také na možnou eskalaci odvetných opatření. „Pak se dostaneme do nebezpečné spirály rostoucích cen a hry na nacionalistickou strunu a to nevede k ničemu dobrému,“ dodal Kovanda. 

Výroba oceli v čínské provincii Šan-tung
Zdroj: Reuters/China Stringer Network

Reakce Číny, Kanady a Brazílie

Plánované zavedení cel kritizuje i největší světový výrobce oceli - Čína. Její podíl na dovozu oceli do USA v současnosti představuje zhruba tři procenta. „Pokud by příkladu USA následovaly všechny země, mělo by to bezpochyby závažné důsledky pro mezinárodní obchod,“ uvedla mluvčí pekingského ministerstva zahraničí.

Možná protiopatření ohlásila i Kanada. Ministryně zahraničí Chrystia Freelandová označila Trumpovo oznámení za „absolutně nepřijatelné“. Brazílie nevylučuje „opatření na multilaterální a bilaterální úrovni“. Tato země je po Kanadě druhým největším dodavatelem oceli do USA. Podobně se vyjádřily i další důležité dodavatelské země Mexiko a Jižní Korea. 

Varování vydal měnový fond i WTO

Dovozní cla, která Spojené státy chtějí uvalit na ocel a hliník, pravděpodobně způsobí hospodářské škody obchodním partnerům, ale i samotné ekonomice USA. Uvedl to v pátečním prohlášení Mezinárodní měnový fond (MMF), který současně vyzval země, aby vyřešily obchodní spor bez toho, aby sáhly k odvetným opatřením.

„Dovozní omezení, která oznámil prezident USA (Donald Trump), pravděpodobně způsobí škody nejen mimo USA, ale také samotné americké ekonomice, včetně jejího zpracovatelského a stavebního sektoru, které jsou velkými uživateli hliníku a ocele,“ uvedl MMF ve stručném prohlášení.

Obavy z Trumpova plánu vyjádřil ředitel Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo.„WTO se jednoznačně obává záměru Spojených států zavést cla na ocel a hliník. Existuje zde reálný potenciál další eskalace, jak jsme už viděli z reakcí na tento krok,“ uvedl v krátkém prohlášení WTO. Takové varování je extrémně ojedinělé, uvedla k tomu agentura Reuters.  „Obchodní válka není v ničím zájmu. WTO bude situaci velmi pozorně sledovat,“ dodala organizace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 9 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 17 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 17 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled