Tlak v Aholdu přinesl výsledky. Mzda se zvýší o 8,5 procenta, bude i mimořádná odměna

Provozní zaměstnanci společnosti Ahold, jako jsou prodavačky nebo skladníci, dostanou letos mimořádnou odměnu tisíc korun. V příštím roce se jim zvýší základní mzdy v průměru o 8,5 procenta. V pátek se na tom dohodli odboráři s vedením společnosti. V uplynulých dnech tomu předcházelo i jednání českého premiéra s nizozemským velvyslancem.

Každý z provozních pracovníků v obchodech společnosti Ahold by si měl polepšit od ledna příštího roku minimálně o pět procent. Další navýšení bude závislé na výsledku ročního hodnocení.

Letošní kolektivní vyjednávání v Aholdu provázel zájem nejvyšších představitelů odborů a premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Podle odborářů působících ve společnosti berou provozní zaměstnanci Aholdu jako skladníci nebo pokladní kolem 12 500 Kč hrubého měsíčně. Společnost tyto údaje dlouhodobě rozporuje, mzda podle ní činí 15 500 korun včetně takzvané variabilní složky, kterou Ahold začal uplatňovat začátkem letošního roku.

Spokojenost hlásí obě strany

„Díky velkému tlaku odborových organizací a podpoře předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly a také premiéra Bohuslava Sobotky se změnil postoj společnosti Ahold a dosáhli jsme společné dohody. Jsme tomu velmi rádi,“ sdělila předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu Renáta Burianová.

Podle generálního ředitele Aholdu v ČR Jespera Lauridsena uzavřená dohoda vychází z plánu na lepší odměňování provozních zaměstnanců.

„Jsem skutečně rád, že nyní můžeme na základě uzavřené dohody začít plánovat změny v odměňování provozních pracovníků v obchodech a již brzy jim budeme moci oznámit, co tato dohoda bude znamenat osobně pro jednotlivce,“ uvedl ředitel.

Krok správným směrem, tvrdí odboráři

„Bez odborů by v žádném případě taková situace nenastala. Na počátku chtěl zaměstnavatel dát 300 korun a v žádném případě nechtěl všem zaměstnancům zvyšovat mzdy o 8,5 procenta,“ řekl šéf ČMKOS Středula.

Podle něj nyní vedení Aholdu vykročilo správným směrem. „Je to dobrý krok, aby se vystoupilo z toho, že v Albertu se platí pod hranicí příjmové chudoby,“ dodal. Podobné zvyšování by mělo pokračovat i v dalších letech, ale bude záležet i na tom, o co si zaměstnanci řeknou, dodal.

  • Podle odhadu odborů pracuje v maloobchodu a velkoobchodu v Česku 180 tisíc lidí. 
  • Ahold v Česku zaměstnává 17 tisíc lidí. Provozuje síť obchodů pod jménem Albert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...