Nizozemský velvyslanec Eduard Hoeks by měl informovat vedení mateřské společnosti Ahold o nízkých mzdách, které firma vyplácí svým zaměstnancům v Česku. Zároveň by měl o situaci informovat i nizozemské ministerstvo zahraničí. Po pondělním jednání s ním to očekává premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který se v pátek spolu s odboráři setká se zástupci firmy. Odbory se s vedením společnosti zatím nedokážou dohodnout v kolektivním vyjednávání na nárůstu mezd v příštím roce ani na jednorázovém letošním dorovnání.
„Firma Ahold i další nadnárodní společnosti dosahují v České republice velkých obratů, mají velké zisky, odvádí velké dividendy svým vlastníkům, ale příliš málo peněz tady nechávají pro naše zaměstnance,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka.
Podle odborářů působících ve společnosti berou provozní zaměstnanci Aholdu jako skladníci nebo pokladní kolem 12 500 korun hrubého měsíčně. Společnost tyto údaje rozporuje, mzda podle ní činí 15 500 korun včetně takzvané variabilní složky, kterou Ahold začal uplatňovat začátkem letošního roku.
Západní země jako Francie, Belgie nebo Nizozemsko podle Sobotky často řeší sociální dumping, kdy pracovníci z východu berou nižší mzdy a tamní obyvatelé jim nemohou na trhu práce konkurovat. Podle premiéra se to však nezmění, dokud se nezačnou platové podmínky v Evropě sjednocovat, tedy by měly růst i platy v Česku.
Maloobchodní řetězec Ahold v pátek v kolektivním jednání s odbory navrhl pro příští rok růst mezd provozních zaměstnanců v průměru o 8,5 procenta, pro rok 2018 o dalších sedm procent. Odboráři chtějí letos přidat jednorázově tisíc korun a v příštím roce sedmiprocentní zvýšení mezd.
„Jsme přesvědčeni, že je zde stále prostor řešit rok 2016, a ne zaměstnance odbýt takzvaným vánočním překvapením ve výši 300 korun – v přepočtu 11 eur, za které nepořídíte ani večeři v restauraci, natož slavnostní vánoční tabuli,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) Renáta Burianová.
Současné mzdy v Aholdu dosahují poloviny průměrné mzdy v Česku
Zaměstnancům společnosti letos od 1. března vzrostly mzdy o tři procenta, což podle Burianové představuje u typického zaměstnance růst o 250 korun měsíčně. Současné platy tak dosahují poloviny průměrné mzdy v Česku a jsou podle odborů o málo vyšší, než je současná minimální mzda 9900 korun. Platy na obdobných pozicích v rámci jiných řetězců jsou údajně o zhruba třetinu vyšší.
Odbory tvrdí, že jádrem sporu je rozdíl v přepočtech výše mezd provozních zaměstnanců pro letošní rok. Ahold totiž tvrdí, že vzrostly o 11,7 procenta. Podle odborového svazu ale představovala jediný nárůst březnová tři procenta, zatímco u dalšího navýšení šlo jen o dorovnání mezd u dlouholetých zaměstnanců, kteří za stejnou práci pobírali nižší mzdu než nově příchozí pracovníci.
Části zaměstnanců podle společnosti vzrostly mzdy i k začátku října. Mělo jít o loajální zaměstnance, kteří jsou ve společnosti více než pět let. Navýšení se dotklo téměř 2500 pracovníků na provozních pozicích a mzda se jim zvýšila o 4,4 procenta v průměru, uvedla už dříve firma.
Většina velkých obchodních řetězců v Česku v poslední době zlepšila hospodaření. Český Ahold v letošním prvním čtvrtletí zvýšil zisk o 75 procent na sedm milionů eur (189,2 milionu korun). Podle odhadu odborů pracuje v tuzemském maloobchodu a velkoobchodu celkem 180 tisíc lidí. Ahold, který supermarkety Albert provozuje, v České republice zaměstnává 17 tisíc lidí.
Politické rozpaky
Na politické scéně ale budí Sobotkovo angažmá rozpaky. „Velvyslanec s tím (platy v Aholdu) nemůže udělat vůbec nic,“ prohlásil v Událostech, komentářích poslanec za ODS Petr Bendl. „Je to mediální hra s lidmi, aby směli pocit, že se jich někdo zastává – ale ve skutečnosti se jich nezastávájí ti, kteří k tomu mají všechny nástroje. A tak se toho nestandardním způsobem chopí premiér a říká si: Třeba na tom volebně vydělám.“
Zdrženlivý ve svém hodnocená je pak i někdejší šéf odborů Jaroslav Zavadil. „Je to neobvyklé,“ připustil. „Viděl bych, že by s manažery podniku měl jednat spíše (šéf Hospodářské komory) Vladimír Dlouhý. Ze strany Aholdu, který je (na platech) o pět až šest tisíc níže než ostatní řetězce, to ale asi bylo tak přehnané, že do toho chtěl vstoupit.“
