Tempo růstu HDP nestačí Česku k dotažení Západu, upozorňuje zpráva Social Watch

Česko i po 27 letech od změny režimu zaostává za západními státy a propast se mu nedaří zmenšit. Tempo ekonomického růstu nestačí na to, aby se Česká republika úrovni vyspělých zemí přiblížila. Vyplývá to z výroční zprávy mezinárodní sítě Social Watch o situaci a udržitelném rozvoji v tuzemsku za loňský rok.

„Česká republika představuje stále druhý svět. Po 27 letech jsme v situaci, která je hodně vzdálená tomu, co jsme si v roce 1990 představovali. Věci si vždy představujeme jinak, než jdou. Doufáme, že by agenda udržitelného rozvoje mohla změně napomoci,“ uvedl předseda české koalice Tomáš Tožička. Podle něj bude záležet na tom, jak bude Česko svůj plán udržitelného rozvoje do roku 2030 prosazovat.

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové se zmenšil potenciál regionu střední a východní Evropy, který by umožnil se k vyspělým zemím přiblížit. „Vidíme to u Česka. Při poslední vlně konjunktury v roce 2006 a 2007 dosahoval ekonomický růst šesti až sedmi procent. Dnes, i když ekonomika šlape na maximum, vydá 2,3 procenta. Toto tempo neumožňuje přibližování. Je tu jakoby strop, na který jsme narazili,“ uvedla Švihlíková.

Důvodem je podle ní třeba „rozdělování produktu“. V Česku a východních zemích větší část plyne do zisku, menší do mezd. Také udržování slabého kurzu koruny přispělo k prodloužení „levného českého ekonomického modelu s levnou prací a levnou měnou“, dodala ekonomka.

Výroční zpráva se dělí do pěti kapitol. Vedle prosperity a podmínek lidí sleduje i životní prostředí, zajišťování míru a také partnerství. Podle autorů bude další vývoj země záviset na tom, jak se čeští zástupci zapojí do mezinárodních institucí a budou se partnersky podílet na rozhodování. České zastoupení je zatím velmi malé a čeští politici předvádějí na mezinárodní scéně spíš „burleskní představení“, řekl Tožička.

Pozitivní ohlas má zvyšování platů, kritika ale padá na genderovou nerovnost

Autoři zprávy za loňský rok pozitivně hodnotí rekordně nízkou nezaměstnanost, zastropování důchodového věku na 65 letech či zvyšování minimální mzdy i platů ve veřejném sektoru.

Kritizují ale to, že Česko patří v EU k zemím s největším rozdílem výdělků žen a mužů. Ženy vydělávají v průměru zhruba o pětinu méně. Kvůli tomu pak mají také nižší důchody a víc jim ve stáří hrozí chudoba.

Zpráva upozorňuje i na to, že se v tuzemsku nepodařilo přijmout zákon o sociálním bydlení či novelu insolvenčního zákona, která by oddlužení umožnila více lidem. Několik exekucí naráz má v Česku kolem 600 tisíc osob.

Česko podle české koalice nepřispívá příliš ani k udržení klidu ve světě. Česká republika se zavázala, že bude na rozvojovou pomoc poskytovat 0,34 procenta hrubého domácího produktu. Dává ale 0,14 procenta, podotkl Tožička. „Česko se rozhodlo, že nebude přijímat uprchlíky a bude pomáhat tam, kde žijí. To se ale neděje,“ dodal předseda koalice. Uvedl, že 53 procent českého vývozu zbraní putuje do zemí s nedemokratickým a diktátorským režimem.

  • Mezinárodní síť Social Watch vznikla v roce 1995. Jejím cílem je sledovat plnění závazků, které vyplývají z dohod OSN o potírání chudoby, boji proti diskriminaci či nerovnosti mužů a žen. Nyní platformu tvoří devět desítek uskupení z různých zemí, která sdružují stovky neziskových organizací. Česká koalice zastřešuje podle svého webu sedm spolků. Patří mezi ně Ekumenická akademie Praha, Fórum 50 %, Nesehnutí, Adeptts, Alternativa Zdola, Eurosolar a Educon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 22 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
včera v 06:00

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.