Mělník – Neratovická Spolana by ráda i nadále vyráběla chlor za pomoci rtuti, a to až do roku 2020. Žádá proto kraj o další prodloužení povolení. Výrobu chloru takzvanou amalgámovou metodou přitom měla ukončit o šest let dříve, kdy měla být změněna technologie. Ekologové ze sdružení Arnika tvrdí, že tak do životního prostředí unikne další rtuť. Firma svou žádost o změnu integrovaného povolení až do rozhodnutí odmítla komentovat.
Středočeský krajský úřad vydal Spolaně integrované povolení v roce 2007. Podle něj má amalgámová výroba skončit do konce roku 2014. Společnost měla do konce letošního roku zažádat o stavební povolení na novou membránovou výrobu, namísto toho ale požádala o změnu integrovaného povolení. Posouzení vlivu stavby na životní prostředí přitom firma má už od října 2010, uvedl předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík.
Jindřich Petrlík, předseda sdružení Arnika
„Do vody a ovzduší unikne ze Spolany ročně přes 100 kilogramů rtuti. Další stovku kilogramů toxického kovu předává Spolana v odpadech a neznámé množství jich ukládá na své skládce nedaleko řeky Labe, kde stojí i samotná chemička.“
Už podle dřívějších odhadů společnosti by si přeměna technologií vyžádala investici až tři miliardy korun. Spolana spadá pod polský koncern PKN Orlen a ten České televizi zaslal písemné vyjádření, že firma na to kvůli finanční krizi nemá dosatek financí. Ekology zaráží to, že Spolana do ekologizace současné metody investovala přes 90 milionů korun, podle nich to svědčí o tom, že nemá v úmyslu povolení z roku 2007 dodržet. „Pokud jednání na krajském úřadě na přelomu měsíce října a listopadu skončí ve prospěch Spolany, podáme odvolání, případně žalobu,“ uvedl Petrlík.
Jindřich Petrlík, předseda sdružení Arnika
„Pro ně je ta investice vysoká, ale tím, že to vědí několik let, to mohli plánovat do ekonomicky příznivějších období, než je to současné. Jestliže ale investuju do technologie, o které vím, že ji budu muset do roku 2014 ukončit, tak je to přinejmenším podezřelé.“
Ekologové dlouhodobě upozorňují na zvýšené koncentrace rtuti v rybách, zjištěna byla i v kůře stromů. Studie, kterou si Spolana nechávala zpracovat, uvádí, že měrné emise rtuti do vody i ovzduší v posledních letech rostly. Prodloužení amalgámové elektrolýzy přispěje i k zátěži v podobě dioxinů, které vznikají při vypražování odpadů z výroby, uvedl Petrlík.
Rtuť působí negativně na zdraví organismů, může způsobovat neurologické i psychické potíže nebo ohrozit vývoj plodu. V těle se hromadí a její vyloučení je velmi obtížné. Spolana Neratovice používá technologii amalgámové elektrolýzy k výrobě chloru a louhu sodného od roku 1948, v roce 1975 technologii inovovala a současně zvýšila kapacitu výroby.
