Soud zrušil rozhodnutí ČNB, kterým v roce 2014 odebrala záložně WPB Capital licenci

Česká národní banka pochybila, když v roce 2014 odebrala licenci záložně WPB Capital. Podle soudu šlo o nepřiměřený zásah, sdělil agentuře ČTK v pondělí mluvčí představenstva WPB Capital Martin Jaroš. Městský soud v Praze o žalobě záložny na rozhodnutí bankovní rady rozhodl v pátek, potvrdila agentuře mluvčí soudu Markéta Puci.

ČNB má nyní postup vůči WPB Capital přehodnotit. „Rozhodnutí správního orgánu soud při jednání v pátek 15. června zrušil a vrátil správnímu orgánu k novému jednání,“ řekla Puci. Další odůvodnění neuvedla s tím, že rozsudek zatím není sepsaný. Lhůta je do měsíce.

Centrální banka uvedla, že vyčká na písemné vyhotovení rozsudku Městského soudu v Praze. O dalším postupu ve správním i soudním řízení včetně podání kasační stížnosti ČNB rozhodne až po doručení rozsudku, sdělila agentuře Denisa Všetíčková z tiskového oddělení centrální banky.

  • WPB se dostala do problémů v roce 2013 a o rok později v červnu přišla o licenci. Odnětí licence zdůvodnila centrální banka tím, že záložna uměle navyšovala kapitál z peněz záložny poskytnutých formou úvěrů, nabývala nedovolené typy cenných papírů a obcházela limit angažovanosti.

„Městský soud v Praze po provedeném dokazování konstatoval, že ČNB zvolila vůči WPB Capital nesprávný postup, když odnětí licence bylo nepřiměřeným zásahem. Soud též označil okolnosti správního řízení a zejména s tím souvisejícího předběžného opatření za pochybné. Argumentace ČNB ve správním rozhodnutí i v řízení před soudem byla shledána nepřesvědčivou a soud při zdůvodnění svého rozhodnutí poukázal i na závažná pochybení při vedení správního řízení,“ uvedla WPB.

Představitelé záložny nyní hodlají provést hloubkovou analýzu stavu družstva, které v posledních letech spravoval centrální bankou dosazený likvidátor Jiří Švihla.

Garanční systém finančního trhu po odebrání licence následně zajistil výplatu 2,799 miliardy korun mezi 6898 klientů, kteří měli podle zákona nárok na výplatu náhrady vkladu. Klienti zkrachovalé záložny měli poslední možnost podání žádosti o výplatu peněz, které měli uložené v kampeličce v době jejího pádu, do 16. října loňského roku. Pro fond byla výplata náhrad vkladů klientům záložny WPB Capital čtvrtou nejvyšší výplatou v historii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...