Praha - Podle analytiků by odmítnutí změn záchranného fondu eurozóny (EFSF) slovenským parlamentem nemělo mít negativní dopad na ekonomiku, protože tamní poslanci budou zřejmě znovu hlasovat již ve čtvrtek. Ovšem úterní krok podle nich může oslabit pozici Slovenska a potažmo i Česka v Evropě, neboť ukázal na menší ochotu nových členských zemí EU účastnit se řešení problémů. Mezidobí do předčasných voleb, které mají proběhnout v březnu, pak nejspíš zbrzdí přijímání reforem na Slovensku.
„Úterní mezikrok, kterým bylo odmítnutí fondu, by za předpokladu čtvrtečního nového hlasování neměl mít trvalejší dopad na evropské finanční trhy a neměl by ovlivnit ekonomiku,“ myslí si analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dodal, že zřejmě ale negativně ovlivní pozici Slovenska v evropských strukturách a jeho vyjednávací pozici v dalších otázkách. Současně se nepřímo může obrátit i proti dalším novým zemím EU včetně Česka, na jejichž politickou scénu se partneři ze starých členských zemí budou dívat jako na nevypočitatelnou a postrádající solidaritu v kritických okamžicích.
Finanční trhy slovenské ne eurovalu poznamenalo jen dočasně. Zprávy o tom, že by slovenští poslanci mohli euroval schválit nejdéle v pátek, pak katapultovaly euro k ziskům. Vůči americkému dolaru i japonskému jenu posílilo na tříměsíční maximum. „Pro trhy to byly jen takové žabomyší války. Očekává se, že Slovensko tak či onak euroval přijme,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 analytik UniCredit Bank Dávid Dereník.
Stejného názoru je také analytik Patria Finance David Marek. Podle něj jsou navrhované změny EFSF nutnou podmínkou k zastavení šířící se finanční krize, nemusí být ale podmínkou dostatečnou. Pokud by se nepodařilo zajistit, aby se krize přenesla do bankovního sektoru, mohly by být důsledky pro ekonomiku nejen eurozóny silně negativní.
Pád vlády zbrzdí přijímání reforem
Větši vliv než odmítnutí eurovalu bude zřejmě na slovenskou ekonomiku mít pád vlády. Ta přišla o důvěru zároveň s neschválením eurovalu. Předčasné volby by se měly podle dohody koalice s opozicí uskutečnit v březnu příštího roku. „Samozřejmě svědčí to i o určité nestabilitě. Každé předčasné volby znamenají zabrzdění uskutečnění důležitých sociálně-ekonomických opatření. Vláda, která teď bude dosluhovat, nebude mít ani mandát, ani dostatek politické vůle k prosazení reforem,“ upozornil v Interview ČT24 politolog Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.
V úterý večer Slovensko odmítlo vyšší pravomoci pro EFSF jako jediná ze 17 členských zemí eurozóny. Dohoda lídrů eurozóny z letošního léta vedle rozšíření pravomocí fondu počítá také s navýšením finančních záruk. Pro Slovensko by to znamenalo novou garanci na 7,7 miliardy eur (přes 170 miliard korun) proti dosud předpokládaným 4,4 miliardy eur.
