Schillerová: Vyšší rodičovskou získá 80 procent rodin s malým dítětem

Nahrávám video

Vláda tento týden našla shodu na podobě zvýšení rodičovského příspěvku, který naroste z 220 tisíc na 300 tisíc. Nebude se to ale týkat všech rodin s dětmi do čtyř let věku. „Bude to přes 80 procent rodičů. Dostanou to všichni s nově narozenými dětmi a zpětně to dostanou ti, co to nevyčerpali,“ přiblížila v Interview ČT24 ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Jednání o vyšším rodičovském příspěvku se protahovala s tím, jak se hledala finální varianta. Současná vláda se sice v koaliční smlouvě zavázala, že příspěvek navýší, avšak konkrétní parametry se dál neřešily, poznamenala Schillerová. Jednu podobu růstu rodičovské třeba koalice schválila v březnu, aby se vzápětí po kritice hledala jiná verze.

Podle ministryně financí měla debata od počátku nešťastnou podobu. „Začalo to tím, že místo toho, abychom si sedli k jednacímu stolu a v rámci koalice se dohodli, protože všechny nároky na rozpočet musí být dohadovány v rámci koalice, tak paní ministryně Jana Maláčová poslala do meziresortního připomínkového řízení to, že se příspěvek bude týkat všech rodičů, kteří mají děti do čtyř let věku,“ přiblížila Schillerová.

Měli jsme si to říct na koaliční radě, ne přes připomínkové řízení, míní Schillerová

Upozorňuje, že taková varianta by vyžadovala 11,2 miliardy korun. „To není žádná malá částka. Takže jsem to připomínkovala, ale měli jsme si to říct na koaliční radě, a ne přes připomínkové řízení. Připomínkovala jsem, že chci variantu, aby to dostali pouze rodiče, kteří mají děti do čtyř let, ale příspěvek nevyčerpali,“ dodala s tím, že to je podoba, kterou nakonec schválili. Zvýšení rodičovské tak rozpočet zatíží sumou 8,6 miliardy.

„Znamená to, že to dostane přes 80 procent rodičů,“ podotkla Schillerová. V současnosti si totiž rodiče sami určují, jak dlouho příspěvek pobírají. Zbylých dvacet procent rodičů má představovat podíl těch, kteří si současnou výši rodičovské – 220 tisíc – před změnou vyčerpají a které tak zvýšení mine. „Nejčastějším důvodem je, že šli pracovat,“ vysvětlila ministryně. „Rodičovský příspěvek má představovat jakousi náhradu za to, že maminka nebo tatínek pečují o dítě doma,“ připomněla.

Novela zvyšující příspěvek musí ještě projít parlamentem. Mění toho ještě víc. Počet hodin, na který mohou rodiče dávat své děti do dvou let do školky či jinam na hlídání – a nepřijít přitom o rodičovskou – by se mohl od ledna zdvojnásobit. Zatímco nyní je to 46 hodin měsíčně, nově by to mělo být až 92 hodin v měsíci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 14 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled