Putin otočil a kývl na restrukturalizaci ukrajinského dluhu. Škrtat ale nechce

Rusko bylo jediným věřitelem Kyjeva, který odmítl podepsat návrh na restrukturalizaci ukrajinského dluhu. Nyní ruský prezident Vladimir Putin nabídl překvapující kompromis – dluh vůči Moskvě se seškrtávat nebude, ale může se upravit celková doba splácení. Pokud se tedy Západ za Ukrajinu zaručí.

Rusko už od samotného počátku restrukturalizaci ukrajinského dluhu kategoricky odmítalo. Ukrajina má Moskvě v prosinci splatit dluhopisy za tři miliardy dolarů. A Rusko požaduje jejich úplné splacení, protože je nepovažuje za komerční dluh, ale za oficiální státní pomoc, která by měla být splacena.

Dluhopisy totiž vydala vláda sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče necelé dva měsíce předtím, než po masových protestech v roce 2014 Janukovyč uprchl z Ukrajiny.

Nový splátkový kalendář

Na splacení celého dluhu Rusko stále trvá, je ale ochotné nabídnout nový splátkový kalendář. Pokud mu bude Západ za Kyjev ručit, nabízí Ukrajině splatit aktuální roční splátku ve výši jedné miliardy v průběhu příštích tří let. Kvůli splatnosti dluhu přitom Kreml Ukrajině ještě před nedávnem hrozil soudem.

Putin, který je aktuálně na zasedání G20 v Turecku, k tomu řekl, že Rusko udělalo Ukrajině „lepší“ nabídku, než jakou Mezinárodní měnový fond (MMF) pouze naznačuje. Je to podle něj proto, že Moskva podala takový návrh, který se pokusí zajistit úplné splacení dluhu, a „ne takové, které uvrhne Ukrajinu do obtížné situace“.

Pokud nemůže Západ poskytnout záruky, znamená to, že nevěří v budoucnost ukrajinské ekonomiky.
Vladimir Putin
Ruský prezident

Putin také prohlásil, že o dluhové dohodě „letmo“ hovořil s americkým prezidentem Barackem Obamou a jeho ministrem financí Jackem Lewem. „Návrh byl přijat se zájmem,“ dodal ruský prezident.

Kyjev zatím nic oficiálně neví

Samotné ukrajinské ministerstvo financí ale v pondělí uvedlo, že zatím neobdrželo „žádné přímé informace“ o Putinově nabídce. Prodlení se splátkami ruského dluhu by ale pro Ukrajinu bylo nebezpečné, protože MMF nemůže dál poskytovat pomoc zemím, které svým věřitelům včas nesplácejí závazky.

Samotný fond pak návrh Ruska na restrukturalizaci dluhu označil za příznivý krok. Rusko a Ukrajina by nyní měly jednat o podrobnostech, uvedla mluvčí MMF, který podle ní čeká na výsledek jednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
07:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 20 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 21 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30
Načítání...