Pražské letiště rozšíří druhý terminál za 16 miliard korun

Pražské letiště bude rozšiřovat druhý terminál, hotovo by mělo být do roku 2028. Investici za 16 miliard korun schválilo ministerstvo financí. Další rozvojové projekty, včetně nové paralelní dráhy, bude stát řešit později podle aktuální situace na trhu, uvedli na tiskové konferenci zástupci vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Letiště do budoucna plánuje investice za přibližně 55 miliard korun.

Prezentace rozvojových plánů se vedle Babiše a předsedy představenstva Letiště Praha Václava Řehoře účastní také ministryně financí Alena Schillerová, ministr dopravy Vladimír Kremlík a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (všichni za ANO).

Letiště je nyní již na hraně své maximální kapacity, loni odbavilo 16,8 milionu cestujících. Podle jeho šéfa Řehoře už musí část letů v exponovaných časech odmítat. Investice by měly zvýšit kapacity na až 30 milionů odbavených cestujících ročně. Paralelní dráha také umožní navýšit kapacity vzletů a přistání.

„Chceme, aby Letiště Praha jelo v čele pelotonu, ne jen pasivně reagovalo na trendy v okolních zemích, a proto jsme schválili první etapu dlouhodobého rozvojového plánu. Rozvoj bude financován z vlastních zdrojů letiště a nijak nezatíží státní rozpočet. Projekty povedou k modernizaci letiště a zefektivnění přepravy tak, aby byl zachován vysoký komfort cestujících,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Rozšíření terminálu by mělo stát kolem devíti miliard korun. Terminál dosud funguje pro lety do schengenských zemí, zatímco Terminál 1 je určen pro ostatní lety.

Zbylých sedm miliard jsou investice do přidružených staveb, například pojezdových drah, parkovacího domu nebo estakády a jiných komunikací před terminálem. Po dokončení přibude na pražském letišti devět nových kontaktních letadlových stání s nástupními mosty a bránami pro letadla na krátké a střední tratě. V rámci toho však vznikne také pět alternativních letadlových stání využitelných pro odbavení dálkových letů.

Šéf pražského letiště Václav Řehoř rozhodnutí ministerstva uvítal. „Realizace tohoto prvního kroku dlouhodobých rozvojových plánů Letiště Praha přispěje k rozvoji letecké dopravy v České republice, včetně možnosti otevírání nových leteckých spojení,“ uvedl.

Nahrávám video

Další rozvoj letiště bude stát řešit podle aktuální situace na trhu

Další rozvojové plány, které by měly navýšit kapacity letiště, bude stát řešit později, a to podle aktuálního vývoje na trhu. K největším projektům patří především stavba nové paralelní dráhy. Ta by podle dřívějších plánů měla začít v roce 2025 a trvat by měla zhruba tři roky. Její odhadovaná cena je devět miliard korun.

Podle letiště bude více než tři kilometry dlouhá paralelní dráha primárně sloužit pro přistávání letadel. Kapacity pohybů letadel na letišti, tedy vzletů i přistání, by se díky ní měly zvýšit až na 72 pohybů za hodinu. Po její dostavbě by se měl také zcela omezit noční provoz.  

V rámci dlouhodobých projektů chce letiště mimo jiné zužitkovat dosud nevyužité pozemky. Na nich by mohl vzniknout nový hotel, vývojové centrum, sportoviště nebo například zdravotní středisko pro turisty.

Letiště Václava Havla v Praze v letošním prvním pololetí odbavilo víc než 7,84 milionu cestujících, což je meziroční nárůst o pět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 20 mminutami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026
Načítání...