Pořadatele veletrhů na pražském Výstavišti Inchebu převzala společnost ABF

Společnost ABF převzala firmu Incheba Expo Praha, která organizuje veletrhy na pražském Výstavišti v Holešovicích. ABF už vlastní výstaviště v Letňanech a v Holešovicích chce vedle veletrhů pořádat i kulturní akce. ČTK to sdělila Nicole Mertinová ze skupiny SPGroup podnikatele Pavla Sehnala, která ABF vlastní. Antimonopolní úřad zatím nedostal návrh na povolení spojení těchto firem.

ABF patří mezi nejvýznamnější organizátory výstav a veletrhů v tuzemsku. Od akvizice si podle Mertinové slibuje mimo jiné rozšíření spolupráce s hlavním městem.

„Praha by se měla zařadit mezi silná evropská města s bohatým veletržním programem a naše akvizice společnosti Incheba Expo Praha a její budoucí rozvoj by k tomu měly napomoci,“ uvedl předseda představenstva ABF Sehnal.

ABF několik let ovládá výstaviště v Letňanech prostřednictvím dceřiné firmy PVA a ročně tam pořádá více než stovku akcí. V Holešovicích pod ní nově přechází skupina veletrhů včetně dvou největších Holiday World a Pragodent. Všechny plánované veletrhy v Holešovicích se pod novým majitelem uskuteční v původních termínech, doplnila Mertinová.

V počtu návštěvníků je ABF druhým největším tuzemským organizátorem

V roce 2016 podle databáze Prodata utržila společnost ABF 290 milionů korun a její zisk překročil 30 milionů korun. Incheba Expo Praha, jejíž mateřskou firmou je bratislavská Incheba, ročně pořádá v areálu holešovického výstaviště zhruba 20 akcí a v roce 2016 podle databáze Prodata vykázala tržby 103 milionů korun a zhruba čtyřmilionovou ztrátu.

Podle analýzy Agentury pro výzkum efektivnosti veletrhů a výstav AMASIA EXPO patřily v roce 2016 podle plochy mezi největší organizátory tuzemských výstav Veletrhy Brno, ABF Veletržní správa, Incheba Expo, Výstaviště České Budějovice a Expo Mokrá. Podle počtu návštěvníků vedly Veletrhy Brno následované ABF.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zatím nemá návrh na povolení spojení. Podle mluvčího Martina Švandy je však běžné, že firmy uzavřou transakci a návrh k antimonopolnímu úřadu dávají se zpožděním. „Nesmějí ale samozřejmě vykonávat kontrolu nad přebíranou firmou, pokud nemají naše povolení,“ uvedl mluvčí.

V případě, že by společnosti, které splňují kritéria jako společný obrat přes 1,5 miliardy a každá aspoň 250 milionů korun, návrh nepodaly, úřad s nimi podle Švandy zahájí řízení pro uskutečňování nepovoleného spojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...