Meziroční pokles českého průmyslu v říjnu zrychlil na 4,9 procenta ze zářijových čtyř procent. Znovu je důvodem zejména výroba automobilů a jejich dílů. Hodnota nových zakázek v průmyslu klesla o dvě procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová výroba vyšší o 0,9 procenta. Stavebnictví se naopak v říjnu dařilo.
„Říjnové výsledky průmyslu jsou do značné míry podobné těm zářijovým. Ve většině průmyslových odvětví produkce rostla. Problémy s dodávkami komponentů ve výrobě automobilů se však začaly projevovat i v navazujících odvětvích, například výrobě pneumatik,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Výroba automobilů se proti loňskému říjnu snížila o třetinu. Pohoršila si také produkce pryžových a plastových výrobků a o více než čtvrtinu slabší výsledky zaznamenalo rovněž zpracování dřeva.
Ve srovnání s loňským rokem se naopak dařilo výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, která rostla o více než deset procent. Produkce strojů a zařízení byla vyšší o 6,1 procenta, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení si pak polepšila téměř o čtvrtinu.
Nové zakázky ze zahraničí se v říjnu meziročně snížily o 4,3 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 3,6 procenta. „Druhý měsíc v řadě byl meziročně nižší objem nově nasmlouvaných průmyslových zakázek. I zde byl dominantní vliv autoprůmyslu podpořený vysokou srovnávací základnou v říjnu loňského roku,“ dodala vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Nové zakázky v automobilovém průmyslu klesly o pětinu. Ztrátu zaznamenala také výroba počítačů a elektronických zařízení a rovněž produkce ostatních dopravních prostředků. Více zakázek mělo naopak slévárenství a hutní zpracování kovů, výroba chemických látek a chemických přípravků a produkce strojů a zařízení.
Situace se podle analytiků zlepšuje
Český průmysl sice v říjnu dále klesal kvůli nedostatku komponent v automobilovém průmyslu, nyní se však v tomto ohledu situace mírně zlepšuje, shodli se analytici.
„Když navíc vezmeme v úvahu další zprávy přicházející z oboru, tak i v závěru roku vypadá situace mnohem nadějněji než třeba v létě. Problém s dodávkami komponent se ještě zcela sice nevyřešil, ale výroba je už přece jen plynulejší než v předcházejících měsících,“ podotkl analytik ČSOB Petr Dufek.
„Ve zbývajících měsících roku věříme v mírné zlepšení kondice průmyslu, které by se mohlo promítnout do posunu produkce k plus minus meziroční stagnaci,“ doplnil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Příznivější obrázek podle něj naznačují vyšší hodnoty indexů nálady ve zpracovatelském průmyslu za listopad. Tento mírně pozitivní výhled, související s určitým uvolněním napětí v dodavatelských řetězcích a opětovným rozjezdem výroby v automobilkách, však může narušit další vlna pandemie, poznamenal.
Dokladem zlepšující se situace může být i říjnový silný nárůst průmyslové produkce v sousedním Německu, připomněl analytik Komerční banky Michal Brožka. „Náš celoroční odhad průmyslové výroby činí i nadále 8,5 procenta. Vysoké číslo je důsledkem nízké srovnávací základny minulého roku, kdy se aktivita části průmyslu na určitou dobu zastavila,“ uzavřel.
Stavebnictví se daří
Stavební výroba v říjnu meziročně vzrostla o 3,7 procenta, meziměsíčně byla vyšší o 0,4 procenta. Růst odvětví táhlo pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, jehož produkce se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 7,1 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, tedy stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, proti tomu v říjnu meziročně klesla o 3,3 procenta.
„Stavební produkce v říjnu meziročně i meziměsíčně vzrostla a tahounem růstu zůstalo pozemní stavitelství, které bylo loni v hlubokém útlumu v obou velikostních segmentech. Inženýrské stavby úroveň října minulého roku nepřekonaly, ale ve srovnání se zářím zaznamenaly po čtyřech měsících poklesů meziměsíční růst,“ vysvětlila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Zahraniční obchod skončil v minusu
Zahraniční obchod Česka vykázal v říjnu schodek 18,2 miliardy korun, meziročně tak byl výsledek o 49,4 miliardy horší. Bilanci negativně ovlivnil zejména větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem.
„Vyšší dovoz táhne celkovou obchodní bilanci za letošní rok stále blíže k červeným číslům. V říjnu, obdobně jako v září, skončila bilance zahraničního obchodu se zbožím v minusu. Dovoz byl nepříznivě ovlivněn zejména meziročním růstem cen fosilních paliv, ale i zvyšováním zásob zemního plynu před zimou,“ konstatoval vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.
Vývoz zboží v říjnu meziročně klesl o 7,5 procenta na 331,6 miliardy korun, zatímco dovoz stoupl o 6,9 procenta na 349,8 miliardy korun. Letošní říjen měl o jeden pracovní den méně než loňský. V meziměsíčním srovnání po sezonním očištění se vývoz zvýšil o 2,7 procenta a dovoz o 2,3 procenta.
