Průměrná sazba hypoték v říjnu klesla posedmé v řadě, zájem o hypotéky nepolevuje

Průměrná úroková sazba hypoték v říjnu klesla na 2,02 procenta ze zářijových 2,07 procenta. Sazba se snížila sedmý měsíc v řadě, tak nízko byla naposledy v březnu 2017, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Říjen se s objemem poskytnutých hypoték 25,214 miliardy korun stal druhým nejúspěšnějším měsícem v historii Hypoindexu.

Proti září vzrostl objem poskytnutých hypoték o 3,162 miliardy korun a meziročně o 8,3 miliardy korun. „S objemem poskytnutých hypoték je hypoteční trh již jen krůček od rekordu,“ uvedl specialista společnosti Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora. Za posledních šest měsíců se průměrná úroková sazba hypoték snížila o 0,37 procentního bodu. Od února loňského roku klesla téměř o jeden procentní bod, dodal.

Počet poskytnutých hypoték se ve srovnání se zářím letošního roku zvýšil téměř o tisícovku na 8800. Meziročně sjednaly banky o více než 1700 hypoték více.

Průměrná úroková sazba hypoték (v %)
Zdroj: Fincentrum Hypoindex/Hypoindex.cz

Na počet kusů letošní rok ale rozhodně rekordní nebude, uvedl poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura. Za letošek se jich zatím prodalo 73 tisíc, což vypadá na necelých 90 tisíc za celý rok. Pro srovnání v nejsilnějším roce 2016 se prodalo 115 tisíc hypoték. Letošní boom se promítá i do průměrné hypotéky, která dosáhla 2,865 milionu korun, poznamenal.

„Na úvěrovém trhu zažíváme obří paradox. Na datech lze dokázat, že pandemie koronaviru výrazně akcelerovala zájem lidí o hypotéky. Celkový objem poskytnutých hypotečních úvěrů tak letos pravděpodobně dosáhne historického maxima,“ uvedl pak hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. 

Zájem o hypotéky nepolevuje ani v listopadu, hlásí banky

Za prvních deset měsíců roku poskytly banky hypotéky za 197,59 miliardy korun. Ve srovnání s rekordním rokem 2017 je letošní objem poskytovaných hypoték o 11,4 miliardy korun vyšší. Meziročně se objem zvýšil o více než 52 miliard korun. Nebývalý zájem o hypotéky navíc podle bank nepolevuje ani v listopadu. K rekordu bankám stačí do konce roku poskytnout hypotéky za 28 miliard korun.

Konec úvěrového moratoria se zatím na hypotečních sazbách nepodepsal a díky silnému konkurenčnímu boji a přetrvávající nízké ceně zdrojů by úrokové sazby hypoték nemusely v nadcházejících měsících vzrůst. Nízká cena zdrojů naopak ještě vybízí k dalšímu mírnému poklesu hypotečních sazeb. Průměrná úroková sazba hypoték by se tak v listopadu pod dvě procenta mohla „podívat“, odhadl Sýkora.

Ředitel hypotečních úvěrů Raiffeisenbank Milan Voldřich také připomněl, že se začíná potvrzovat zvýšený zájem o refinancování hypoték. Zatímco v červnu připadalo na koupě a výstavby, tedy na primární potřeby, 82 procent všech hypoték, v říjnu to bylo jen 69 procent. Celkové rekordní prodeje jsou tedy podle něj čím dál více ovlivňovány vysokým objemem hypoték převáděných z jedné banky do druhé.

Během října zlevnila hypotéky skupina ČSOB, Air Bank, Fio Banka, Raiffeisenbank i Česká spořitelna. Začátkem listopadu se k nim připojila ještě Banka Creditas. Sazby nad dvěma procenty u pětiletých fixací nabízí podle Hypoindexu již jen velké banky Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka či Raiffeisenbank.

Za pokles průměrné sazby může především obliba kratších fixací, upozornil analytik společnosti Bidli Daniel Horňák. Klienti tak zároveň s kratším fixačním obdobím volí i levnější hypotéku. Klienti, kteří si nyní berou hypotéky, necítí podle něj ohrožení v podobě ztráty příjmu, pracují ve stabilních sektorech, mají vysoký příjem a koupě nemovitosti je jejich jistota v nejisté době.

„Hypoteční byznys dnes funguje v bublině, kde zatím není ani náznak nějaké krize, neochoty si půjčovat či výrazného poklesu schopnosti splácet již získané úvěry,“ podotkl.Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera se sice sazby začaly v průběhu srpna opět mírně zvyšovat, příchod druhé vlny pandemie je však v září a říjnu opět poslal zpět na nižší úrovně.

„Nicméně opětovný nárůst optimismu na trhu spojený s vakcínou způsobil nárůst úrokových sazeb delších splatností, což bude další snižování hypotečních sazeb brzdit, ačkoli ještě k mírnému poklesu v příštích měsících může dojít, jelikož hypoteční sazby reagují na vývoj tržních sazeb s určitým zpožděním,“ dodal.

Objemy nových hypoték v daném měsíci (mld.)
Zdroj: ING/Hypoindex

Hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda očekává, že úrokové sazby půjdou pravděpodobně v příštím roce ještě níže.

„Banky sice může nepříznivě zasáhnout druhá vlna pandemie, avšak její závažný průběh by ke snížení základní úrokové sazby přiměl i Českou národní banku. Navíc ČNB může k nouzovému uvolnění měnových podmínek využít některý ze svých nekonvenčních nástrojů, včetně intervence za slabší korunu, takže ani propad základní úrokové sazby ČNB na technickou nulu by nutně neznamenal konec zlevňování hypoték,“ uvedl Kovanda.

Při závažném průběhu druhé vlny pandemie navíc podle něho vzroste pravděpodobnost zlevnění alespoň některých nemovitostí, zejména těch v méně atraktivních lokalitách typu městských sídlišť.   

Objem hypoték (leden až říjen, mld. Kč)
Zdroj: ING/Hypoindex

Povolování nové výstavby je pomalé

Například v Praze je však poptávka po bydlení vysoko nad nabídkou nových bytů a prodejní ceny tak za posledních necelých šest let stouply téměř dvojnásobně. Zatímco v prvním čtvrtletí roku 2015 byla průměrná prodejní cena 56 tisíc korun za metr čtvereční, v tomto čtvrtletí je 110 tisíc korun, vyplývá z analýzy developerské společnosti Central Group. 

Vývoj cen a počtu prodaných a povolených bytů v Praze
Zdroj: Analýza Central Group na základě dat ČSÚ a společných analýz společností Central Group/Trigema a Skanska Reality

Ještě v roce 2015 se průměrný 70metrový byt v metropoli prodával za cenu kolem 3,9 milionu korun, dnes by stál 7,7 milionu korun. Nad hranicí sto tisíc za metr čtvereční se pohybují ceny nových bytů už ve všech pražských obvodech. Ještě v polovině letošního roku se těsně pod touto hranicí jako jediná držela Praha 9, i zde už jsou ale ceny vyšší.

Důvodů výrazného růstu je podle výkonné ředitelky Central Group Michaely Tomáškové několik, například zdražování materiálů, zvyšování cen stavebních prací i pozemků. „Zásadní roli ale hraje velký nepoměr mezi nabídkou nových bytů v Praze a poptávkou po nich. Ten je důsledkem dlouhodobě pomalého povolování nové výstavby, které trvá často deset i více let,“ dodává.

Od začátku roku 2015 do konce září tohoto roku se v Praze prodalo celkem 33 500 nových bytů v bytových domech. Za stejnou dobu ale úřady povolily pouze 19 057 bytů, tedy necelých 57 procent počtu, o jaký byl za téměř šest let v Praze ve skutečnosti zájem. Prodává se tedy skoro dvakrát více, než úřady stíhají povolovat.