Pokles českých akcií téměř o 23 procent je jeden z nejhorších na světě

České akcie za tři čtvrtletí klesly podle indexu PX téměř o 23 procent. Byly tak ve světě jedny z nejhorších, shodli se analytici oslovení ČTK. Nejziskovější byly na pražské burze akcie výrobce antivirových programů Avast. Největší propad zaznamenaly akcie Erste Group. Loni stouply tuzemské akcie o 13 procent.

„Pražská burza a její hlavní index PX ztratily od začátku roku 22,75 procenta, a zařadily se tak spíše ke konci pomyslného žebříčku výkonnosti,“ řekl makléř Wood and Company Lukáš Novotný. To je podle něj dáno tím, že téměř 44 procent indexu tvoří společnosti z finančního sektoru, který byl covidem-19 nejvíc zasažen a nepovedlo se mu ztráty korigovat.

Akcie Erste od začátku roku ztratily 42,7 procenta, akcie Avastu posílily o 17,8 procenta.

Akciové trhy letos prošly mimořádně zajímavým vývojem, uvedl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. První dva měsíce byly ve znamení rostoucí nejistoty z obecného vývoje ekonomik, a postupně čím dál více z rizika koronaviru, nejprve v Asii, postupně na celém světě. V únoru a prvních dvacet dní v březnu pokles akceleroval.

Dno u všech vyspělých trhů bylo ve třetí dekádě března, a to bez ohledu na to, zda v konkrétní zemi virus kulminoval, nebo ne, dodal.

Od Vietnamu po Rakousko

Nejhorší výsledky ukázala podle Novotného rakouská burza, jejíž hlavní index ATX ztratil od začátku roku téměř 34 procent. Důvodem je to, že velkou část indexu tvoří firmy z finančního a ropného sektoru, kterým se nepodařilo po koronavirových ztrátách zásadně zotavit.

Na druhé straně pomyslného žebříčku leží Vietnam, jehož hlavní index HNX30 zpevnil od začátku roku o více než čtyřicet procent. Investoři ocenili, že ve Vietnamu se nakazil koronavirem jen malý počet lidí.

Dobrou výkonnost ukázal také americký index NASDAQ, který sleduje technologický sektor ve Spojených státech. Ten od začátku roku zpevnil o skoro čtvrtinu, a to i přes nedávnou korekci směrem k padesátidennímu průměru. Mnohými je však technologický sektor považován za výrazně nadhodnocený, upozornil Novotný.

Dohnal upozornil na rozdíl mezi burzami v pevninské Číně a na Tchajwanu. Od počátku roku je Tchajwan v plusu tři procenta, kdežto Čína na nule. Čína byla podle něj zpočátku silně zasažená koronavirem až paralyzovaná, zatímco Tchajwan má od počátku roku jen 515 případů a místo zastavování ekonomiky šel cestou sledování a domácích karantén na omezenou dobu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 11 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...