Po čtvrt roce Fed opět zvýšil úrokovou sazbu. V USA totiž roste inflace i zaměstnanost

Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní úrokovou sazbu do rozpětí 0,75-1,00 procenta. Naposledy se sazba zvyšovala v prosinci loňského roku. Předtím s ní banka rok nehýbala. Fed také naznačil, že letos sazbu zvýší celkem třikrát.

Ke druhému zpřísnění měnové politiky za tři měsíce přiměl Fed růst inflace a vývoj na trhu práce. Inflace spotřebitelských cen vzrostla v únoru podle nejnovějších údajů na nové pětileté maximum 2,7 procenta a údaje z trhu práce za leden a únor ukázaly silné přírůstky nových pracovních míst spolu s poklesem míry nezaměstnanosti. Americké akcie od listopadových voleb výrazně rostou a nízká nezaměstnanost tlačí vzhůru mzdy.

Měnový výbor po svém dvoudenním zasedání uvedl, že další nárůst sazeb bude „postupný“. To podle agentury Reuters potvrzuje dosavadní záměr zvýšit v letošním roce tuto sazbu celkem třikrát.

Zvyšování sazeb by se mohlo v největší světové ekonomice začít promítat do mírného růstu nákladů na firemní a spotřebitelské úvěry.

Část analytiků čekala, že Fed vzhledem k příznivému vývoji ekonomiky naznačí mírné zrychlení tempa budoucího přitvrzování ve srovnání s dosavadním výhledem. Žádnou změnu ve výhledu zvyšování sazeb však nenaznačila ve svém následném vystoupení ani šéfka Fedu Janet Yellenová.

Americké akcie reagovaly na rozhodnutí Fedu posílením počátečních mírných zisků. Kurz dolaru naopak klesl na dvoutýdenní minima a snížily se i výnosy státních dluhopisů, které naznačují budoucí vývoj dlouhodobých úvěrových nákladů.

Mnoho let po krizi Fed se sazbou nehýbal

Fed se nynějším krokem těsně přiblížil k širšímu pásmu, v němž obvykle operoval v minulých desetiletích, než základní sazbu za finanční krize v roce 2008 srazil v podstatě na nulu a začal ekonomiku podporovat i nákupy dluhopisů. Poprvé od té doby Fed sazbu zvýšil v prosinci 2015 a podruhé o rok později. Většina analytiků nyní čeká další krok Fedu nejdříve v červnu.

Fed od prosince několikrát signalizoval, že letos bude úroky zvyšovat rychleji než do té doby, zhruba tempem třikrát ročně. Bude to ale záviset na tom, zda ekonomika udrží sílu a inflace se bude vyvíjet podle předpokladů. Aktuálně Fed odhadl, že takzvaná jádrová inflace, která nezapočítává ceny potravin a energie, letos dosáhne 1,9 procenta. Odhad letošního růstu ekonomiky zůstal beze změny na 2,1 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...