Platební morálka firem je nejhorší od roku 2009

Praha - K podnikatelům a firmám v Česku doputují peníze za dodané služby a zboží o čtyři dny později než v loňském roce. Zatímco loni zaplatili odběratelé faktury v průměru za 72 dní, letos v prvním čtvrtletí je to za 76 dní. Podle analýzy mezi 20 tisíci firmami, zpracované společností ČSOB Factoring, se tak platební morálka firem ve čtvrtletí zhoršila až na krizovou úroveň z roku 2009.

Firmy čekaly v roce 2009 na platby v průměru 77 dní. Faktury se tak platily 19 dnů po splatnosti. Letos v prvním čtvrtletí to bylo 16 dní po splatnosti faktur. „Zatímco rok 2011 vykazoval první tři čtvrtletí pozitivní trend a platební morálka se zlepšovala, na konci loňského čtvrtletí nabrala trend opačný. V období od loňského října do prosince byla návratnost pohledávek průměrně 75 dní, v prvním kvartálu letošního roku se ale opětně prodloužila jeden o den,“ přiblížil generální ředitel ČSOB Factoring Tomáš Morávek.

Na pozdní placení doplácí střední a menší firmy dodávající velkým společnostem

V nejhorší situaci se ocitají střední a menší firmy, které dodávají zboží a služby velkým podnikům. „Na menší a střední podniky tak často dopadá nutnost zajistit financování výrobního či obchodního cyklu, což je může přivést až k existenčním potížím. Ve spojení se zhoršenými finančními výsledky se jim totiž mnohdy nedaří najít úvěrové řešení u bankovních domů,“ dodal Morávek.

Průmyslová zóna Triangle u Žatce
Zdroj: Tomáš Krist/isifa/Lidové noviny

Kritická je dlouhodobě situace ve zdravotnictví, kde činí návratnost pohledávek 101 dnů, loni to bylo 108 dnů. Nejvýraznější prodloužení plateb zaznamenal v posledních měsících potravinářský průmysl, kde se doba plateb prodloužila od loňského roku o 13 dní na 82 dní. Analýza rovněž potvrzuje přetrvávající recesi ve stavebnictví, kde dodavatel čeká na své peníze 80 dní.

Faktury dodavatelům by se měly vyplácet do 30 dní

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba v březnu uvedl, že chce od příštího roku uzákonit, aby stát i firmy platily svým dodavatelům faktury maximálně do třiceti dní. Hodlá tak zabránit tomu, aby se hlavně malí podnikatelé dostávali kvůli dlouhým platebním lhůtám do finančních problémů. Kubův návrh podporuje kromě koaličních stran i opozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026
Načítání...