OPEC a další těžaři sníží produkci ropy o téměř deset milionů barelů denně

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a další přední světoví těžaři v čele s Ruskem se dohodli na snížení těžby v květnu a v červnu o 9,7 milionu barelů denně. To představuje zhruba deset procent světových dodávek suroviny. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mexickou ministryni pro energetiku Normu Rocío Nahleovou Garcíaovou. Cílem je reagovat na pokles poptávky v důsledku současné pandemie koronaviru.

Dohodě předcházel týdenní maraton bilaterálních jednání a videokonferencí mezi zástupci států těžících ropu z celého světa, včetně představitelů skupiny OPEC+ a zemí G20. Domluvu blokoval odpor Mexika, které si nakonec vynutilo diplomatické vítězství. Svou těžbu sníží pouze o sto tisíc barelů denně. Podle agentury Bloomberg těžbu o dalších 3,7 milionu barelů sníží Spojené státy, Brazílie a Kanada.

Omezení je stanoveno na dva roky, ale ne stejnou měrou jako po první dva měsíce. Od července do konce roku bude těžba omezena už jen o 7,6 milionu barelů denně, posléze do dubna 2022 o 5,6 milionu barelů, napsala agentura Bloomberg.

Trump: Dohoda zachrání stovky tisíc pracovních míst

Podle šéfa výzkumu trhu komodit ze společnosti Citigroup Eda Morseho jde o bezprecedentní opatření pro bezprecedentní časy. „Bezprecedentní je v dojednávání snížení těžby to, že roli zprostředkovatele mezi Saúdskou Arábií a Ruskem hrály v této nové dohodě (skupiny) OPEC+ Spojené státy,“ dodal.

O uzavření velké ropné dohody informoval na svém Twitteru americký prezident Donald Trump. „V USA zachrání stovky tisíc pracovních míst v energetice. Chtěl bych poděkovat a pogratulovat ruskému prezidentovi a saúdskoarabskému králi Salmánovi. Před chvílí jsem s nimi mluvil z Oválné pracovny. Velká dohoda pro všechny,“ dodal.

Ceny ropy už klesly o téměř 30 procent kvůli koronavirové krizi i boji  Ruska a Saúdské Arábie o podíl na trhu. Analytici se obávají, že dokonce ani obrovské snížení těžby ropy dohodnuté OPEC+ nebude stačit ke stabilizaci trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 23 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
včera v 19:13

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...