OECD žongluje se seznamem daňových rájů, po týdnu vyškrtla čtyři země

Paříž - Kostariku, Malajsii, Filipíny a Uruguay odstranila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z černé listiny takzvaných nespolupracujících daňových rájů. Na seznam je přitom zařadila teprve minulý týden. OECD dnes uvedla, že tyto země přislíbily, že začnou dodržovat mezinárodní pravidla pro finanční otevřenost, a organizace je tak přeřadila do tzv. šedé listiny, která eviduje státy slibující v této oblasti pokrok, avšak zatím bez podepsaných příslušných dohod. Zmiňované státy se zde sejdou například s Lichtenštejnskem či Švýcarskem.

Před pár dny zařadila OECD na černou listinu daňových rájů Kostariku, Malajsii, Filipíny a Uruguay, protože podle organizace odmítly přijmout nová pravidla finanční otevřenosti. Uruguay ale byla údajně již den nato a oficiálně tento den přeřazena na „šedou“ listinu států, které souhlasí se zlepšením transparentnosti, ale ještě nepodepsaly příslušné dohody. Tento seznam čítá 38 států, z Latinské Ameriky též mj. Chile, Guatemalu či Panamu, z Evropy jsou na něm Monako, Lichtenštejnsko, San Marino, Gibraltar, Nizozemsko, Belgie, Švýcarsko, Lucembursko a Rakousko.

Představitelé skupiny předních průmyslových a rozvíjejících se zemí G20 na nedávném summitu v Londýně přislíbili, že budou proti daňovým rájům bojovat. Reagovali tak na rostoucí obavy, že zachovávání bankovního tajemství v daňových rájích přispívá ke zhoršování současné ekonomické krize, protože zakrývá skutečnou hodnotu některých aktiv.

Eurokomisař pro daně a celní unii László Kovács:

„Komise chce také ocenit výsledky setkání G20 - pro mě, jako komisaře zodpovědného za daňový systém v Evropské komisi, byla klíčová věta, že éra bankovního tajemství je za námi.“

Rájem daňových rájů je Karibik

Podle pravidel OECD jsou za daňové ráje považovány země, které nevybírají žádné daně nebo vybírají jen symbolické paušální poplatky a současně od firem nevyžadují finanční výkazy. Tyto státy se tak stávají finanční oázou pro statisíce firem ze zahraničí, které se v nich třeba jen papírově a na dálku registrují, a ušetří tak na daních.

Mezi klasické daňové ráje se řadí zejména ostrovní státy v karibské oblasti, například Antigua a Barbuda, Anguilla, Bahamy, Svatý Kryštof a Nevis či Dominika. Nejoblíbenější jsou, též v Karibiku ležící, Britské Panenské ostrovy. Tato britská korunní kolonie s částečnou vnitřní samosprávou má jen asi 22 tisíc obyvatel, ale „funguje“ tam na tři čtvrtě milionu firem. Stačí jim totiž platit 350 dolarů ročně a mít tam svého agenta. Nemusí vést účetnictví ani předkládat audity, pokud nevydělávají přímo na ostrově.

Zvláštní skupinu, ne úplně tradičních rájů, tvoří země, které přitahují firmy z jiných států tím, že zachovávají bankovní tajemství. Svou neochotou sdělovat informace o podezřelých účtech tak ale umožňují řadě osob a firem z celého světa ukrývat u nich v bankách nezdaněné peníze. Do této skupiny netradičních daňových rájů patří z evropských zemí Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko či Belgie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 21 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánovčera v 15:18

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
včera v 14:52

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 06:30

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.