Odstávka v kolínské Toyotě potrvá nejméně do prvního září

Neplánovaná odstávka v kolínské automobilce Toyota Motor Manufacturing Czech Republic potrvá minimálně do pátku 1. září. Auta se v Kolíně přestala vyrábět v noci z pondělí na úterý. Důvodem jsou chybějící plastové díly, které dodává společnost Novares CZ Zebrak. Její výrobní a skladovací prostory v Žebráku na Berounsku zničil minulý týden rozsáhlý požár. Podle automobilky nyní není jasné, kdy se výroba obnoví.

„Aktuálně je potvrzena odstávka na další týden do 1. září s tím, že se samozřejmě může situace změnit,“ upřesnil mluvčí automobilky Tomáš Paroubek.

Většina zaměstnanců ale do práce chodí, pracovníci z výroby vykonávají jiné úkoly. Zda společnost zvažuje alespoň částečné obnovení, nechtěl mluvčí komentovat. „Zvažujeme několik variant, ale větší detaily nyní prozrazovat nebudeme,“ doplnil Paroubek.

Společnost Novares CZ Zebrak už dříve uvedla, že chce co nejrychleji obnovit výrobu a zachovat práci pro všech 159 zaměstnanců. Někteří nyní dočasně přejdou do jiných závodů v rámci skupiny Novares, o některé projevily zájem jiné firmy v průmyslové zóně. Jana Zetková z firmy řekla, že v následujících dvou týdnech by se mělo třináct až patnáct zaměstnanců společnosti dočasně přesunout do Srbska, kde má Novares také výrobu. „Chybí jim tam ale lidi, proto pošleme nějaké odsud,“ dodala Zetková.

Většina dílů pro Toyotu se vyráběla v Žebráku, výroba v Srbsku by mohla dočasně nahradit alespoň část této produkce.

Letos automobilka výrobu v Kolíně neplánovaně zastavila podruhé. Kvůli nedostatku dílů nesjížděla z linek auta v únoru a částečně v březnu. Podle odhadů nevyrobila společnost kvůli omezením zhruba 25 tisíc aut.

Kolínská automobilka produkuje v běžném režimu denně zhruba tisíc aut. Loni zvýšila po dvou slabších letech výrobu zhruba o čtvrtinu, vyrobila přes 202 tisíc vozů. Automobilka zaměstnává v Kolíně přes 3500 lidí v třísměnném provozu.

Průmyslovou halu Novaresu v Žebráku na Berounsku zachvátil požár minulý týden v pondělí. Hasiči ho likvidovali padesát hodin. Podle policie způsobil škodu 1,8 miliardy korun, příčiny vyšetřovatelé zjišťují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Na trhu sílí obavy z výpadků v dodávkách plynu v důsledku útoků na Írán.
07:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...