Odstávka v kolínské Toyotě potrvá nejméně do prvního září

Neplánovaná odstávka v kolínské automobilce Toyota Motor Manufacturing Czech Republic potrvá minimálně do pátku 1. září. Auta se v Kolíně přestala vyrábět v noci z pondělí na úterý. Důvodem jsou chybějící plastové díly, které dodává společnost Novares CZ Zebrak. Její výrobní a skladovací prostory v Žebráku na Berounsku zničil minulý týden rozsáhlý požár. Podle automobilky nyní není jasné, kdy se výroba obnoví.

„Aktuálně je potvrzena odstávka na další týden do 1. září s tím, že se samozřejmě může situace změnit,“ upřesnil mluvčí automobilky Tomáš Paroubek.

Většina zaměstnanců ale do práce chodí, pracovníci z výroby vykonávají jiné úkoly. Zda společnost zvažuje alespoň částečné obnovení, nechtěl mluvčí komentovat. „Zvažujeme několik variant, ale větší detaily nyní prozrazovat nebudeme,“ doplnil Paroubek.

Společnost Novares CZ Zebrak už dříve uvedla, že chce co nejrychleji obnovit výrobu a zachovat práci pro všech 159 zaměstnanců. Někteří nyní dočasně přejdou do jiných závodů v rámci skupiny Novares, o některé projevily zájem jiné firmy v průmyslové zóně. Jana Zetková z firmy řekla, že v následujících dvou týdnech by se mělo třináct až patnáct zaměstnanců společnosti dočasně přesunout do Srbska, kde má Novares také výrobu. „Chybí jim tam ale lidi, proto pošleme nějaké odsud,“ dodala Zetková.

Většina dílů pro Toyotu se vyráběla v Žebráku, výroba v Srbsku by mohla dočasně nahradit alespoň část této produkce.

Letos automobilka výrobu v Kolíně neplánovaně zastavila podruhé. Kvůli nedostatku dílů nesjížděla z linek auta v únoru a částečně v březnu. Podle odhadů nevyrobila společnost kvůli omezením zhruba 25 tisíc aut.

Kolínská automobilka produkuje v běžném režimu denně zhruba tisíc aut. Loni zvýšila po dvou slabších letech výrobu zhruba o čtvrtinu, vyrobila přes 202 tisíc vozů. Automobilka zaměstnává v Kolíně přes 3500 lidí v třísměnném provozu.

Průmyslovou halu Novaresu v Žebráku na Berounsku zachvátil požár minulý týden v pondělí. Hasiči ho likvidovali padesát hodin. Podle policie způsobil škodu 1,8 miliardy korun, příčiny vyšetřovatelé zjišťují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 12 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 17 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...