Mzdy kvalifikovaných pracovníků loni rostly v průměru o 15 procent. Rok 2017 přinesl na český pracovní trh tisíce nových příležitostí a často skokový nárůst mezd ve většině oborů. Vyplývá to z výsledků studie, kterou zveřejnila mezinárodní personálně-poradenská společnosti Hays. Data získala analýzou mzdového ohodnocení šesti tisíc pracovních nabídek a 21 tisíc uchazečů.
Odbornost se vyplatí. Těm, kteří rozumí svému řemeslu, rostou mzdy rychleji
„Podobně jako loni jsou žádaní absolventi. Snadněji se uplatní i ti bez zkušeností, pokud však mohou nabídnout relevantní praxi při studiu, mají finanční nabídku vyšší v průměru o 15 až 20 procent proti kolegům bez praxe. Po delší době také přibylo příležitostí pro zkušené uchazeče a manažery. I zde rostly mzdy, což v předchozích letech nebylo obvyklé,“ uvedl ředitel Hays Ladislav Kučera.
Meziroční srovnání typické mzdy vybraných pozic oborů finance a účetnictví
Meziroční srovnání typické mzdy vybraných pozic ve výrobě a strojírenství
Výborný stav české ekonomiky, minimální nezaměstnanost, která je podle listopadových dat nejnižší v Evropě, a rekordní počet volných pracovních míst způsobil v roce 2017 poměrně prudký růst mezd specialistů napříč obory. Čeští zaměstnanci, vědomi si svých možností na pracovním trhu, jsou podle Kučery více nakloněni ke změně zaměstnavatele, a firmy se tak stále více potýkají nejen s problémem, jak obsadit nová pracovní místa, ale i jak klíčové zaměstnance udržet.
- Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí 2017 meziročně zvýšila o 6,8 procenta na 29 050 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen stoupla o 4,2 procenta. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 25 181 korun.
Nejsou lidi. Oslovují se v zahraničí nebo se urychluje automatizace
Další ekonomický růst a prosperitu firem tak může podle něj zbrzdit kritický nedostatek zaměstnanců, se kterým se potýkají společnosti prakticky ve všech oborech. Řeší ji různými způsoby, změnou náborových strategií, oslovováním uchazečů v zahraničí či urychlováním automatizace.
Lidí s potřebnou kvalifikací je na místním trhu nedostatek, proto se firmy stále častěji obracejí do zahraničí. Zdlouhavá administrativa a nepružnost systému však rychlost těchto náborů nepříznivě ovlivňuje. Řada pracovních míst zůstává neobsazených i proto, že firmy čekají na ideálního zaměstnance.
„Nezaměstnanost máme pod tři procenta a firmy nabízejí 200 tisíc otevřených pracovních míst. Je zřejmé, že na uchazeče, který by vyhovoval ve všech směrech a navíc by byl na pracovním trhu volný, narazíme jen velmi těžko,“ dodal Kučera.
Nejčastější důvody případného odchodu zaměstnanců (v %)
Myslet ale musí šéfové a majitelé firem i na stávající zaměstnance. Mezi 600 respondenty napříč obory studie zjišťovala, co by je motivovalo k odchodu ze stávající práce. Nejčastějším důvodem je finanční ohodnocení, které zmínilo 65 procent respondentů.
Za penězi následuje ve 36 procentech odpovědí nemožnost kariérního či osobního růstu a ve 34 procentech odpovědí by na vině bylo nevyhovující vedení. S týmem souvisí i další nejčastěji uváděné důvody – špatné interpersonální vztahy na pracovišti a neuspokojivá komunikace ve společnosti.