Nezaměstnanost v Česku v prosinci po čtyřech měsících poklesu stoupla z listopadových 3,5 procenta na 3,8 procenta. Je to ale nejnižší hodnota za prosinec od roku 1997. Před rokem dosahovala míra nezaměstnanosti 5,2 procenta. Data představil Úřad práce.
Pracovní úřady evidovaly ke konci prosince přes 280 tisíc uchazečů o práci, což bylo zhruba o 15 tisíc více než v listopadu. Nárůst odpovídá odhadům analytiků, kteří očekávali růst na 3,7 až 3,8 procenta. Dosažitelných uchazečů, tedy schopných hned nastoupit, bylo asi 260 tisíc. Volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé ke konci roku přes úřady práce téměř 217 tisíc, což bylo skoro o tři tisíce více než koncem listopadu.
Nárůst počtu lidí bez práce je podle úřadu v závěru roku běžný. „S příchodem zimy postupně končí sezonní práce. Do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili činnost,“ oznámila generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková.
Klasický vývoj v závislosti na sezonních vlivech podle ní nezaměstnanost kopírovala během celého loňského roku.
„Nárůst nezaměstnanosti v letošním prosinci je však nižší, než bývá obvyklé,“ podotknul hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Ve srovnání s prosincem předchozího roku se snížil počet nezaměstnaných osob o 100 tisíc,“ dodal.
„Velmi nízká nezaměstnanost je v rámci Evropské unie spíše raritou, na kterou můžeme být hrdí,“ prohlásil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
„Na druhou stranu je faktem, že nízká nezaměstnanost zvyšuje mzdové náklady firmám, což snižuje jejich zisk. Vysoká cena lidské pracovní síly nutí firmy, aby se zamýšlely nad pořizováním strojů a automatizací výroby. Tento stav urychluje nástup čtvrté průmyslové revoluce, která bude snižovat nároky na počet zaměstnanců. Současná nízká úroveň nezaměstnanosti tak ve střednědobém horizontu může začít růst,“ upozornil Křeček.
Dlouhodobě nezaměstnaných je nejméně od roku 2010
Meziměsíčně loni nezaměstnanost zaznamenala nárůst vedle prosince již jen v červenci a lednu. Meziročně byla nižší ve všech měsících, a to až o 1,4 procentního bodu. Také klesal podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Ke konci prosince 2017 tvořili lidé, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 33,7 procenta z celkového počtu uchazečů, což byla nejnižší prosincová hodnota od roku 2010. „V nadcházejících měsících bude registrovaná nezaměstnanost pravděpodobně stagnovat, případně mírně vzroste,“ odhadla Sadílková.
Z jednotlivých regionů měl opět nejvyšší nezaměstnanost Moravskoslezský kraj s 5,8 procenta. Nejnižší byl tentokrát podíl nezaměstnaných v Praze s 2,3 procenta. Z okresů byla nejnižší nezaměstnanost v Praze-východ s 1,3 procenta, kdežto nejvyšší na Karvinsku s 8,1 procenta. V okrese Karviná byl také nejvyšší počet uchazečů na jedno volné místo, a to 8,4. Nejnižší byl naopak v Praze-východ, kde bylo na jedno místo 0,2 uchazeče. Republikový průměr činil 1,3 uchazeče na místo.
Největší nárůst nezaměstnanosti oproti předchozímu měsíci zaznamenal okres Prachatice, Jindřichův Hradec a Jeseník. Naopak největší meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenal okres Praha, Most a Karviná.
Největší poptávka mezi zaměstnavateli byla v prosinci stejně jako v předchozích měsících po technických profesích napříč obory. Zájem byl třeba o stavební a montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, řidiče nákladních automobilů, svářeče, ale i například kuchaře nebo uklízeče.
Sezonní faktory budou podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela působit na statistiky nezaměstnanosti ještě v prvních měsících letošního roku. „Podíl nezaměstnaných by se měl podle našeho předběžného odhadu dostat až na 3,9 procenta. V březnu se však znovu vydá dolů a ještě prohloubí svá historická minima. Podle našich současných odhadů by se podíl nezaměstnaných mohl dostat na 3,3 procenta,“ řekl.
Nejnižší nezaměstnanost mezi evropskými státy má Česko
Známy jsou pak údaje o nezaměstnanosti v eurozóně i Evropě za listopad. Míra nezaměstnanosti v obou případech pokračovala v poklesu a je na novém minimu od finanční krize. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat.
V zemích platících eurem se proti říjnu snížila o 0,1 procentního bodu na 8,7 procenta a byla nejnižší od ledna 2009. V celé EU klesla stejným tempem na 7,3 procenta na minimum od října 2008. Nejnižší nezaměstnanost dál zůstává v České republice.
V celé EU bylo v listopadu bez práce 18,12 milionu osob, z toho 14,26 milionu připadlo na eurozónu. V porovnání s říjnem se počet lidí bez práce snížil v EU o 155 tisíc a v eurozóně o 107 tisíc.
- Jinou metodiku při výpočtu míry nezaměstnanosti využívá Český statistický úřad. Podle něj dosahovala v listopadu míra nezaměstnanosti úrovně 2,5 procenta.
- Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Z jednotlivých členských zemí měla nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, kde to bylo 2,5 procenta. V tomto případě vychází z dat Českého statistického úřadu, který používá jinou metodiku než Úřad práce.
Po Česku následují v unijním žebříčku Malta a Německo s 3,6 procenta. Na opačném konci žebříčku je Řecko s 20,5 procenta (údaj za září) a Španělsko s 16,7 procenta.
V porovnání s loňským rokem se míra nezaměstnanosti snížila ve všech členských zemích, v EU v listopadu 2016 činila 8,3 procenta a v eurozóně 9,8 procenta. Největší pokles zaznamenalo Řecko, a to z 23,2 procenta na 20,5 procenta (oba údaje jsou za září), Portugalsko (z 10,5 na 8,2 procenta), Chorvatsko (z 12,5 na 10,4 procenta) a Kypr (z 13,1 na 11 procent).
