Německo roste osm let za sebou, loni byl vzestup nejsilnější od roku 2011

Nejsilnější evropská ekonomika rostla již osmým rokem v řadě, za loňský rok ohlásilo Německo meziroční vzestup o 2,2 procenta. To bylo nejvíce od roku 2011.

Vyplynulo to z prvního odhadu, který ve čtvrtek zveřejnil místní statistický úřad. Naposledy hrubý domácí produkt země klesl v roce 2009 (-5,6 %), v čase světové hospodářské krize. Německo je dlouhodobě největším exportním teritoriem pro české firmy.

Hnací silou byla loni domácí poptávka, jak domácností (+2 procenta), tak vlády (+1,4 %). Rostl rovněž export, který tradičně patří k nejsilnějším na světě. Meziročně se vývoz zboží a služeb zvýšil o 4,7 procenta.

Vývoj německého hrubého domácího produktu (v %, meziroční změna)
Zdroj: Německý statistický úřad

Německo loni těžilo také z nízké nezaměstnanosti (podle údajů Eurostatu činila v listopadu 3,6 procenta), nejnižší od sjednocení země v roce 1990. Čtvrtým rokem skončilo s přebytkem státního rozpočtu. Podle informací ekonomického deníku Handelsblatt dosáhl loni 3,7 miliardy eur (94,6 miliardy korun). Rozpočet je bez deficitu od roku 2014 a podle plánů dosavadní vlády má takový zůstat nejméně do roku 2021. 

Ve čtvrtek pak statistici uvedli, že podle jejich předběžných údajů dosáhly rekordního výsledku veřejné finance, když skončily v přebytku 38,4 miliardy eur (980 miliard korun). V plusu završily rok počtvrté v řadě.

Letos má německá ekonomika podle odhadu institutu Ifo vzrůst dokonce o 2,6 procenta. S růstem se počítá i v roce 2019, kdy by podle analytiků mohl dosáhnout 2,1 procenta.

Jak si vedou ostatní?

Další velké ekonomiky ještě oficiálně nezveřejnily své výsledky za celý loňský rok.

Premiér Li Kche-čchiang nyní uvedl, že čínská ekonomika v loňském roce zřejmě vzrostla o 6,9 procenta. Zrychlila by tak z 26letého minima v roce 2016, kdy hrubý domácí produkt stoupl o 6,7 procenta. Čína zveřejní údaje o vývoji HDP za loňský rok 18. ledna, napsala agentura Reuters.

Americké ministerstvo obchodu v prosinci publikovalo, že růst Spojených států ve třetím čtvrtletí zrychlil na 3,2 procenta z 3,1 procenta ve druhém kvartálu. Jeho tempo tak bylo nejprudší za více než dva roky.

Český statistický úřad pak zveřejní první odhad za loňský rok 16. února. Ve třetím čtvrtletí však ekonomika rostla velmi silným tempem pěti procent. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 1 hhodinou

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 6 hhodinami

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 7 hhodinami

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 20 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026
Načítání...