Stát loni hospodařil se schodkem 6,2 miliardy, prudce se propadly příjmy z fondů EU

Nahrávám video

Stát hospodařil v uplynulém roce s druhým nejlepším výsledkem za posledních dvacet let. Schodek rozpočtu dosáhl 6,2 miliardy korun, návrh pro rok 2017 přitom počítal se schodkem 60 miliard korun. Na relativně dobrém výsledku se podepsal růst ekonomiky a nízká nezaměstnanost, které částečně kompenzovaly prudký propad příjmů z fondů Evropské unie.

Ministerstvo financí ve středu oznámilo, že příjmy státu v loňském roce dosáhly 1 273,6 miliardy korun a jeho výdaje 1 279,8 miliardy korun. Oproti schválenému deficitu tak byl státní schodek v roce 2017 nižší o 53,8 miliardy korun a dosáhl 6,2 miliardy. Podle resortu jde o druhá nejlepší čísla od roku 1997.

„Pokud bychom rozpočet očistili od příjmů a výdajů spojených s fondy Evropské unie, tak by schodek dosáhl jen 1,3 miliardy korun. A to už je téměř vyrovnaný rozpočet. Pro mě je to zajímavý a zcela dobrý trend, protože to znamená, že nespoléháme jen na evropské fondy, které jednou skončí,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) s tím, že v roce 2016 dosáhl tento schodek 13,6 miliardy korun.

Vývoj hospodaření státního rozpočtu
Zdroj: Ministerstvo financí

Podle resortu se na výsledku státního rozpočtu podepsaly zejména vyšší daňové příjmy zejména ze sociálního pojištění, které byly oproti rozpočtu vyšší o 41,1 miliardy korun. Stát také podle ministerstva lépe vybíral daně a rozpočtu tak pomohl i ekonomický růst a rekordně nízká nezaměstnanost.

Stát ale hůře čerpal evropské dotace. Oproti předchozímu roku klesly v uplynulém období příjmy státu z Evropské unie o 81,9 miliardy korun.  

Nahrávám video

Ministerstvo financí uvedlo, že příjmy z DPH v loňském roce dosáhly 266 miliard korun, což bylo o více než 20 miliard více než před rokem. Díky elektronické evidenci tržeb podle ministerstva přiteklo do státní kasy přes pět miliard korun.

Na spotřební dani stát v roce 2017 získal bezmála 154,7 miliard korun, tedy o 4,4 miliardy více než o rok předtím. Zaměstnanci do rozpočtu přispěli více než 13 miliardami korun a OSVČ více než 6 miliardami korun.

Rozdíl mezi skutečným a schváleným rozpočtem (2017)
Zdroj: Ministerstvo financí

Vyšší než původní očekávání byly také výdaje státu, a to o 60 miliard korun. Nejvíce se na tom podepsaly sociální dávky včetně důchodů a více peněz šlo například na platy učitelů a školství obecně.

„Na důchodovém saldu se jednoznačně ukazuje pozitivní trend, letos dosáhlo schodku 5,8 miliard korun a myslím, že v příštím roce by to mohlo být vyrovnané nebo plusové. Tato země ale nadále potřebuje důchodovou reformu, která by měla trvalý charakter,“ dodala ministryně financí. 

Zmiňujeme státní rozpočet. Kdybychom posoudili veškeré příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, byly bychom v přebytku padesát miliard.
Alena Schillerová
ministryně financí

Na letošní rok ministerstvo financí počítá se schodkem 50 miliard korun.

Státní dluh stoupl na 1,62 bilionu korun

Spolu se závěrečným účtem loňského rozpočtu ministerstvo zveřejnilo i údaje o aktuální výši státního dluhu. Ten loni stoupl o 11,3 miliardy korun na 1,62 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 153 000 korun.

„Klíčové je, že státní dluh je od roku 2014 stabilizován a klesá v relativním vyjádření k hrubému domácímu produktu,“ připomněl náměstek ministryně financí Petr Pavelek. Podíl státního dluhu na HDP loni klesl na 32,3 procenta z předloňských 33,8 procenta.

Dynamika státního dluhu
Zdroj: Ministerstvo financí

Podle ministryně Schillerové stát výrazně ušetřil na obsluze státního dluhu. „Projevil se tak dlouhodobý plán, který počítá s půjčováním si s rozmyslem. Díky tomu šetříme na úrocích. Na tom se od roku 2014 intenzivně pracuje,“ doplnila Schillerová.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 4 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 14 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 18 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...