Stát loni hospodařil se schodkem 6,2 miliardy, prudce se propadly příjmy z fondů EU

Nahrávám video

Stát hospodařil v uplynulém roce s druhým nejlepším výsledkem za posledních dvacet let. Schodek rozpočtu dosáhl 6,2 miliardy korun, návrh pro rok 2017 přitom počítal se schodkem 60 miliard korun. Na relativně dobrém výsledku se podepsal růst ekonomiky a nízká nezaměstnanost, které částečně kompenzovaly prudký propad příjmů z fondů Evropské unie.

Ministerstvo financí ve středu oznámilo, že příjmy státu v loňském roce dosáhly 1 273,6 miliardy korun a jeho výdaje 1 279,8 miliardy korun. Oproti schválenému deficitu tak byl státní schodek v roce 2017 nižší o 53,8 miliardy korun a dosáhl 6,2 miliardy. Podle resortu jde o druhá nejlepší čísla od roku 1997.

„Pokud bychom rozpočet očistili od příjmů a výdajů spojených s fondy Evropské unie, tak by schodek dosáhl jen 1,3 miliardy korun. A to už je téměř vyrovnaný rozpočet. Pro mě je to zajímavý a zcela dobrý trend, protože to znamená, že nespoléháme jen na evropské fondy, které jednou skončí,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) s tím, že v roce 2016 dosáhl tento schodek 13,6 miliardy korun.

Vývoj hospodaření státního rozpočtu
Zdroj: Ministerstvo financí

Podle resortu se na výsledku státního rozpočtu podepsaly zejména vyšší daňové příjmy zejména ze sociálního pojištění, které byly oproti rozpočtu vyšší o 41,1 miliardy korun. Stát také podle ministerstva lépe vybíral daně a rozpočtu tak pomohl i ekonomický růst a rekordně nízká nezaměstnanost.

Stát ale hůře čerpal evropské dotace. Oproti předchozímu roku klesly v uplynulém období příjmy státu z Evropské unie o 81,9 miliardy korun.  

Nahrávám video

Ministerstvo financí uvedlo, že příjmy z DPH v loňském roce dosáhly 266 miliard korun, což bylo o více než 20 miliard více než před rokem. Díky elektronické evidenci tržeb podle ministerstva přiteklo do státní kasy přes pět miliard korun.

Na spotřební dani stát v roce 2017 získal bezmála 154,7 miliard korun, tedy o 4,4 miliardy více než o rok předtím. Zaměstnanci do rozpočtu přispěli více než 13 miliardami korun a OSVČ více než 6 miliardami korun.

Rozdíl mezi skutečným a schváleným rozpočtem (2017)
Zdroj: Ministerstvo financí

Vyšší než původní očekávání byly také výdaje státu, a to o 60 miliard korun. Nejvíce se na tom podepsaly sociální dávky včetně důchodů a více peněz šlo například na platy učitelů a školství obecně.

„Na důchodovém saldu se jednoznačně ukazuje pozitivní trend, letos dosáhlo schodku 5,8 miliard korun a myslím, že v příštím roce by to mohlo být vyrovnané nebo plusové. Tato země ale nadále potřebuje důchodovou reformu, která by měla trvalý charakter,“ dodala ministryně financí. 

Zmiňujeme státní rozpočet. Kdybychom posoudili veškeré příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, byly bychom v přebytku padesát miliard.
Alena Schillerová
ministryně financí

Na letošní rok ministerstvo financí počítá se schodkem 50 miliard korun.

Státní dluh stoupl na 1,62 bilionu korun

Spolu se závěrečným účtem loňského rozpočtu ministerstvo zveřejnilo i údaje o aktuální výši státního dluhu. Ten loni stoupl o 11,3 miliardy korun na 1,62 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 153 000 korun.

„Klíčové je, že státní dluh je od roku 2014 stabilizován a klesá v relativním vyjádření k hrubému domácímu produktu,“ připomněl náměstek ministryně financí Petr Pavelek. Podíl státního dluhu na HDP loni klesl na 32,3 procenta z předloňských 33,8 procenta.

Dynamika státního dluhu
Zdroj: Ministerstvo financí

Podle ministryně Schillerové stát výrazně ušetřil na obsluze státního dluhu. „Projevil se tak dlouhodobý plán, který počítá s půjčováním si s rozmyslem. Díky tomu šetříme na úrocích. Na tom se od roku 2014 intenzivně pracuje,“ doplnila Schillerová.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 4 hhodinami

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
před 5 hhodinami

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
před 7 hhodinami

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
před 16 hhodinami

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
1. 10. 2026Aktualizováno1. 10. 2026‌‌

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.