Nejlépe čerpají evropské dotace zemědělci. Česko z EU ale získává jen o 10 miliard více, než odevzdá

3 minuty
Události: Česko získává z EU jen o 10 miliard více, než odevzdá
Zdroj: ČT24

Z rozpočtu Evropské unie získalo Česko za prvních šest měsíců letošního roku 33 miliard korun a poslalo do něj 22 a půl miliardy. Země je tak 10 miliard v plusu. Jenže to je míň než v minulých letech. I kvůli horšímu čerpání evropských dotací.

Česká republika dostává z unijního rozpočtu více, než do něj posílá, zejména díky dotacím do zemědělství. „Největším tahounem jsou přímé dotace do zemědělství, které dělají částku přes 22 miliard,“ potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

Ve srovnání s předchozími lety je vidět pokles. V pololetí roku 2015 získalo Česko téměř o 127 miliard více, než poslalo. Letos to je jen 10 miliard. Čerpání evropských peněz se příliš nedaří.

„Je pravda, že některá ministerstva neudělala dostatek, aby tok peněz byl pravidelný a aby podmínky, za kterých se bude čerpat, byly zřetelné,“ kritizuje přístup státu předseda KSČM Vojtěch Filip.

Vývoj čisté pozice ČR (za 1. pololetí, v mld. korun)
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí

Čerpání dotací se nedaří i z dalších důvodů. Firmám chybí pracovní síly a nehlásí se do výběrových řízení, práci by neměl kdo udělat. Letos má Česko utratit ještě půl druhé miliardy eur. Hrozí ale, že se to nestihne, a vláda už spustila krizové řízení.

„My jsme připraveni vyčerpat všechno z alokace 2015, a proto se zavedlo krizové řízení,“ uvedla ministryně financí Schillerová.

„To je opakovaná situace, že první tři roky vůbec nezvládáme utrácet peníze a pak se to takzvaně pytlíkuje na poslední chvíli v posledních dvou letech,“ myslí si poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Ani odbory nevěří, že stát stačí vyčerpat všechny určené peníze. „Nejsem tak optimistický, je tam skryto hodně problémů, které to mohou ohrozit. Jedním z toho jsou stavební řízení, která omezují možnost rychle čerpat,“ upozornil šéf odborových svazů Josef Středula. Změnit stavební řízení by měl zákon o veřejných zakázkách, který chce vláda zjednodušit.

Zemědělci dotace čerpají, operační programy mají problém

Zemědělství ale táhne. Dosáhnout na evropské dotace se daří například družstvu Krásná Hora nad Vltavou z Příbramska. Evropské peníze tam použili na rekonstrukci celé farmy.

„Celková rozpočtová částka byla kolem 40 milionů korun a 50 procent z toho byla dotace z Evropské unie,“ říká předseda družstva Jiří Zelenka. Z dotací postavila farma i bioplynovou stanici, díky které ušetří za elektřinu i teplo.

Zatímco zemědělcům se daří využívat evropské peníze, největší problém s jejich čerpáním má integrovaný regionální operační program Praha – pól růstu a Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 4 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...