HN: Agrofert loni získal rekordní dvě miliardy z dotací, na dani z příjmu zaplatil třetinu

Koncern Agrofert získal loni podle Hospodářských novin na dotacích rekordních 2,1 miliardy korun. Na dani z příjmu přitom firma ve stejném období zaplatila 739 milionů korun, upozornil deník. Koncern Agrofert vlastnil ještě na začátku loňského roku současný premiér Andrej Babiš (ANO). V únoru 2017 vložil své akcie kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů.

Údaje o čerpaných dotacích a odvedených daních deník zjistil z výroční zprávy za všechny firmy spadající do skupiny Agrofert. „Nad její rámec nebudeme detaily komentovat,“ řekl listu mluvčí společnosti Karel Hanzelka.

Firmy spadající pod Agrofert loni získaly 1,35 miliardy korun na provozních dotacích, na které má nárok každý, kdo splní příslušné podmínky. Jde například o dotace na hektar půdy či chované zvíře.

Dalších 607 milionů korun tvořily podle Hospodářských novin investiční dotace. Ty se skládají z přímých finančních částek a z čerpaných pobídek v podobě slev na dani.

Podle deníku získal Agrofert loni nejvíc přímých investičních dotací z Německa, kde na stavbu velké pekárny dostal 11 milionů eur (přibližně 290 milionů korun). V Česku pocházely největší investiční dotace z programu na rozvoj venkova a mířily do potravinářských firem.

Kromě toho pobíral Agrofert také peníze na dorovnání garantovaných výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména bioplynových stanic. Tímto způsobem podle novin loni inkasoval 150 milionů korun.

Zisk Agrofertu se loni propadl

Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem v lesnictví a médiích. Loni zaměstnávala zhruba 33 tisíc lidí.

Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert se loni meziročně snížil o 38 procent na 4,8 miliardy korun a konsolidované tržby stagnovaly na 155,1 miliardy korun. Za poklesem stojí výkon německé pekárenské skupiny Lieken, nedařilo se také společnostem chemického sektoru v oblasti produkce hnojiv. Naopak dobře si vedly zemědělské společnosti. O hospodářských výsledcích za rok 2017 Agrofert informoval počátkem června.

Tento týden Piráti obvinili Babiše, že stále Agrofert ovládá. Vycházejí přitom z analýzy právních předpisů či konzultací s experty. Piráti odkazují mimo jiné na zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní, podle kterého se za ovládající osobu považuje zakladatel svěřenského fondu, ale i obmyšlený, tedy osoba, v jejíž prospěch má být ze strany fondu plněno. Firma by podle Pirátů měla vrátit neoprávněně získané dotace a peníze za zakázky, protože zákon o střetu zájmů zakazuje, aby členové vlády byli ovládající osobou ve společnosti, která dotace či zakázky získává. 

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka sdělil, že společnost má odlišný právní názor a že Babiš ovládající osobou není. Akcie Agrofertu jsou podle Hanzelky v majetku, který tvoří svěřenské fondy, které jsou spravovány svěřenskými správci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...