Nálada německých spotřebitelů se už tři měsíce zhoršuje, bojí se ztráty práce a příjmů

Nálada spotřebitelů v Německu se dál horší, pokles trvá už tři měsíce. Příčinou je hlavně zpomalování globální ekonomiky, obchodní spory ve světě a odchod Británie z Evropské unie. Lidé se obávají ztráty zaměstnání a příjmů, zhoršila se i ochota spotřebitelů utrácet, vyplývá z průzkumu společnosti GfK.

Index nálady německých spotřebitelů na měsíc srpen klesl na 9,7 bodu z 9,8 bodu před měsícem, v souladu s očekáváním analytiků. Index tak byl nejslabší od dubna 2017.

Výdaje domácností a stavebnictví se v poslední době staly hlavním motorem růstu největší evropské ekonomiky, když její vývoz oslabuje. Domácí poptávku podporuje rekordně vysoká zaměstnanost, růst mezd, který je vyšší než inflace, a nízké náklady na úvěry. Pokračující pokles důvěry spotřebitelů však naznačuje, že propad ve výrobě závislé na vývozu se nyní šíří i do jiných odvětví ekonomiky.

Za obavami z recese stojí obchodní napětí ve světě, pokračující jednání o brexitu a globální ekonomické zpomalení, řekl výzkumník GfK Rolf Bürkl. Situace má největší dopad na zaměstnance exportních sektorů, jako je automobilový průmysl a jeho dodavatelé.

Dílčí index očekávání vývoje ekonomiky klesl na minus 3,7 bodu a je nejnižší od listopadu 2015. Zhoršila se také ochota spotřebitelů utrácet, nachází se na nejnižší úrovni za téměř čtyři roky.

„Hlavní hrozbou pro důvěru spotřebitelů je neustále se zvyšující strach ze ztráty zaměstnání,“ řekl Bürkl. „Bude-li tento trend pokračovat, výdaje domácností by mohly v následujících měsících dále oslabit,“ dodal.

Dílčí index očekávání vývoje příjmů se ale po poklesu v předchozím měsíci zlepšil, což naznačuje, že spotřebitelé v nadcházejících měsících počítají s dalším zvyšováním mezd, uvedla GfK. Zčásti je zlepšení výsledkem zvýšení příjmů důchodců, které vláda schválila s platností od července. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 6 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 7 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 17 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...