Monitorovací systém na čerpání eurodotací zaplatí rozpočet

Praha - Monitorovací systém evropských fondů bude nově podle dnešního rozhodnutí vlády financován ze státního rozpočtu, a ne z prostředků EU. Informovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Dodala, že díky tomuto kroku nebude ohroženo čerpání peněz z EU.  Evropská unie neproplatí 252 milionů korun a stát navíc musí platit další náklady.

Nahrávám video

Monitorovací systém bude tak podle ministryně Šlechtové pokračovat dále ve svém vývoji a  v současnosti je již připraven na vkládání prvních výzev. „Během příštího týdne zároveň očekáváme schvalování našich prvních programů Evropskou komisí, a apelujeme tak na budoucí žadatele, aby měli připravené své první projekty,“ uvedla Šlechtová.

Ministerstvo pro místní rozvoj nyní zpracuje také právní analýzu dalších kroků ohledně celého monitorovacího sytému a včetně jeho zasmluvnění. „Tu za několik týdnů až měsíců předložím vládě, aby rozhodla o dalším postupu,“ řekla Šlechtová.

Česko se tedy rozhodlo nakonec monitorovací systém klíčový pro čerpání evropských dotací zaplatit ze svého, aniž by na to využilo prostředky Bruselu, ze kterého se původně měl systém uhradit. „Prodraží se to kvůli způsobu, jakým byla zadána zakázka v letech 2012 a 2013. Nynější vláda bude postupovat takovým způsobem, abychom neohrozili zahájení čerpání evropských fondů a ve prospěch ekonomického růstu a zaměsntanosti,“ zdůraznil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Nejdůležitější operační programy 2014 až 2020
Zdroj: ČT24

Česká republika přichystala na programovací období 2014 až 2020 celkem devět operačních programů, ve kterých bude k dispozici 23,85 miliardy eur (asi 660 miliard korun). Ve vyjednávání nových programů ale nabrala země výrazný skluz – ani rok a čtvrt po zahájení dotačního období stále nefungují. Důvodem byl dlouho chybějící služební zákon a špatně nastavená legislativa týkající se hodnocení vlivu staveb na životní prostředí (tzv. EIA).

MMR tedy znova zopakovalo své očekávání, že během května nebo v červnu by se mohly  první dotační výzvy otevřít. Jako první vlaštovka přišlo ministerstvo životního prostředí, které minulý týden již předběžné výzvy vyhlásilo. Tedy přineslo konkrétní informace, na co budou peníze spravované tímto resortem určeny. V první vlně půjde o dotace ve výši téměř osm miliard korun. „Především se v té první chvíli budou týkat projektů na výstavbu kanalizací, čističek, otázky infrastruktury odpadového hospodářství pro obce, budou to záležitosti kolem tepelného zajištění budov,“ konkretizoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Spor, který se rozhořel kvůli finální auditní zprávě monitorovacího systému evropských fondů MS2014+, bude mít tedy nyní skutečně dopad na český státní rozpočet. Podle ministryně Šlechtové totiž není vůči auditu žádný opravný prostředek. Jeho závěry nyní také zkoumá samotná Evropská komise.

Tripartita o evropských fondech

Zaměstnavatelé a odboráři vyzvali dnes vládu, aby co nejdřív představila časový plán, kdy bude možné žádat o peníze z evropských fondů pro nové programové období 2014–2020. Zájemci o peníze by tak měli vědět, kdy jednotlivá ministerstva výzvy k předkládání projektů zveřejní. Podnikatelé a předáci nabídli kabinetu také spolupráci na zvyšování finanční gramotnosti.

„Čekáme, že si udělají ministerstva pořádek v metodice a začnou konečně vypisovat výzvy,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Podle něj jsou „tisíce podnikatelů, zaměstnavatelů a obcí“ na čerpání peněz připraveny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
12:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoUžší obchodní spolupráce Kanady s EU dává smysl, shodli se Nerudová a Staněk

Kanadský premiér Mark Carney má v polovině září navštívit Štrasburk, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednese zprávu o stavu Evropské unie. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) hledá Kanada v době eskalujícího obchodního sporu s USA nové spojence, což je pro Unii dobrá zpráva. Obdobně se v Událostech, komentářích vyjádřil europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Kanada podle nich může Evropě nabídnout mimo jiné ropu, zkapalněný zemní plyn a strategické suroviny. Moderoval Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Volkswagen plánuje propustit desítky tisíc lidí a zrušit až čtyři továrny

Vedení automobilky Volkswagen upřesňuje radikální úsporné plány. Hodlá zrušit desítky tisíc pracovních míst a ukončit výrobu až ve čtyřech německých továrnách. V historii firmy nemají tyto plány obdoby.
před 17 hhodinami

Meta se v USA dohodla na mimosoudním urovnání sporu o závislosti dětí na sítích

Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí téměř sedmnáct miliard dolarů za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA ji vinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala to před veřejností. Firma se stala rovněž terčem obvinění z neoprávněného shromažďování a využívání osobních údajů dětí používajících její platformy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Sněmovna přehlasovala prezidentovo veto rozpočtové novely

Poslanci definitivně schválili vládní novelu k veřejným rozpočtům. Zvrátili tak veto prezidenta Petra Pavla, podle nějž ohrožuje udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu. Vládní koalice nevyslyšela obavy opozice z přehnaného utrácení a růstu státního dluhu. Opoziční lídři následně potvrdili, že hodlají napadnout novelu u Ústavního soudu. Pavel v reakci uvedl, že ačkoli ho výsledek nepřekvapil, tak rozhodnutí respektuje.
včeraAktualizovánovčera v 20:01

Krapinec odstoupil z čela Českých drah

Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec ve středu odstoupil z čela státního dopravce, ve funkci skončí ke konci srpna. Od září ho nahradí dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová, informoval po jednání dozorčí rady společnosti její místopředseda Dan Ťok. Hamplová bude podle dostupných historických pramenů první ženou v čele celostátních státních drah na českém území od vzniku Československa v roce 1918.
včeraAktualizovánovčera v 16:09

Odbory veřejné sféry souhlasí s vládním návrhem na změnu platových tabulek

Odbory veřejné sféry podpořily vládní návrh na změnu platových tabulek. Po jejich přenastavení pak chtějí s kabinetem ještě vyjednávat o přidání pro příští rok. Po jednání předáků svazů veřejného sektoru to sdělili předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a šéf svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Podle návrhu by žádný z tarifů neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem. Spolu s nejnižším výdělkem by se pak částky pravidelně valorizovaly.
včera v 14:20

Světová ekonomika si s šokem kvůli Íránu poradila lépe, než se čekalo, míní šéfka MMF

Světová ekonomika zvládla energetický šok vyvolaný válkou s Íránem lépe, než se čekalo, sdělila v úterý novinářům výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zároveň však podle agentury Reuters vyjádřila obavy ze zhoršující se fiskální situace některých států, která se podle ní projevuje rostoucími výnosy dluhopisů a zastaveným procesem dezinflace, tedy zpomalování růstu cen.
včera v 10:25

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.