Ministerstva musí znovu škrtat, mohou se slučovat úřady

Praha – Státní správa je nadále nucena zeštíhlovat svůj provoz a šetřit peníze, kde se dá. Premiér Petr Nečas již svým kolegům z vlády nařídil další kolo škrtů a konkrétní návrhy agend, které mohou ministerstva ušetřit či sloučit, chce vidět do konce března. Resorty mají také nabídnout, kterých budov se v takovém případě mohou vzdát. Podle šéfa ministerstva financí Miroslava Kalouska může stát podobným opatřením uspořit až 30 miliard ročně. Mnohé resorty si však s premiérským zadáním nevědí rady – škrtat už prý není kde. Uvnitř vlády se proto už začíná spekulovat o úplném zrušení některých ministerstev nebo jejich začlenění pod jiná.

Po metropoli se nachází zhruba 100 ministerských budov, které tak či onak souvisí s činností resortů. Ministerstvo zemědělství se nachází hned na 24 adresách a například ministerstvo pro místní rozvoj spravuje 4 budovy, za které platí ročně kolem 50 milionů. Celkem 7 objektů rozmístěných v Praze, Plzni a Ostravě využívají úředníci ze životního prostředí. Ročně za ně resort platí přes pět milionů a jedním z řešení, jak ušetřit, je prodej nemovitostí. „Ministerstvo připravuje řadu slučování agend, slučuje pozemkový úřad a pozemkový fond a připravujeme další podněty,“ sdělil ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Možné plány na další úspory už má vymyšlené resort práce a sociálních věcí, který chce sloučit výzkumné ústavy. K podobnému kroku může sáhnout také místní rozvoj v případě stavebních úřadů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím počítá se snížením počtu zaměstnanců. V resortu dopravy a zdravotnictví nad výzvou premiéra pouze rozpažují ruce – více než nyní už prý škrtat nemohou.

Ušetřit desítky miliard však může například úplné zrušení nebo začlenění některého z ministerstev. Podle odpovědí by v takovém případě mělo nejblíže k zániku ministerstvo pro místní rozvoj. Za zbytný ho označil premiér Nečas a rozloučit se s ním prý mohou i ministr průmyslu Martin Kuba nebo šéf práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. „U toho místního rozvoje si myslím, že to má velký smysl, nebo je možnost to spíše sloučit pod jiné ministerstvo,“ dodal člen NERVu Jan Procházka.

Pro stát pracuje celkem 200 tisíc úředníků, kteří národní pokladnu stojí celou desetinu státního rozpočtu, tedy 128 miliard ročně. Pouze na správu ministerských budov padne ročně 5 miliard. Průzkumy navíc ukazují, že za pár let mohou úřady na svou neefektivitu doplatit a zkolabovat. Podobný názor má například šéf odboru veřejné správy ministerstva vnitra Robert Ledvinka.

3 minuty
Reportáž Štěpánky Martanové a vstup Lenky Drmotové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...