Ministerstva musí znovu škrtat, mohou se slučovat úřady

Praha – Státní správa je nadále nucena zeštíhlovat svůj provoz a šetřit peníze, kde se dá. Premiér Petr Nečas již svým kolegům z vlády nařídil další kolo škrtů a konkrétní návrhy agend, které mohou ministerstva ušetřit či sloučit, chce vidět do konce března. Resorty mají také nabídnout, kterých budov se v takovém případě mohou vzdát. Podle šéfa ministerstva financí Miroslava Kalouska může stát podobným opatřením uspořit až 30 miliard ročně. Mnohé resorty si však s premiérským zadáním nevědí rady – škrtat už prý není kde. Uvnitř vlády se proto už začíná spekulovat o úplném zrušení některých ministerstev nebo jejich začlenění pod jiná.

Po metropoli se nachází zhruba 100 ministerských budov, které tak či onak souvisí s činností resortů. Ministerstvo zemědělství se nachází hned na 24 adresách a například ministerstvo pro místní rozvoj spravuje 4 budovy, za které platí ročně kolem 50 milionů. Celkem 7 objektů rozmístěných v Praze, Plzni a Ostravě využívají úředníci ze životního prostředí. Ročně za ně resort platí přes pět milionů a jedním z řešení, jak ušetřit, je prodej nemovitostí. „Ministerstvo připravuje řadu slučování agend, slučuje pozemkový úřad a pozemkový fond a připravujeme další podněty,“ sdělil ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Možné plány na další úspory už má vymyšlené resort práce a sociálních věcí, který chce sloučit výzkumné ústavy. K podobnému kroku může sáhnout také místní rozvoj v případě stavebních úřadů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím počítá se snížením počtu zaměstnanců. V resortu dopravy a zdravotnictví nad výzvou premiéra pouze rozpažují ruce – více než nyní už prý škrtat nemohou.

Ušetřit desítky miliard však může například úplné zrušení nebo začlenění některého z ministerstev. Podle odpovědí by v takovém případě mělo nejblíže k zániku ministerstvo pro místní rozvoj. Za zbytný ho označil premiér Nečas a rozloučit se s ním prý mohou i ministr průmyslu Martin Kuba nebo šéf práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. „U toho místního rozvoje si myslím, že to má velký smysl, nebo je možnost to spíše sloučit pod jiné ministerstvo,“ dodal člen NERVu Jan Procházka.

Pro stát pracuje celkem 200 tisíc úředníků, kteří národní pokladnu stojí celou desetinu státního rozpočtu, tedy 128 miliard ročně. Pouze na správu ministerských budov padne ročně 5 miliard. Průzkumy navíc ukazují, že za pár let mohou úřady na svou neefektivitu doplatit a zkolabovat. Podobný názor má například šéf odboru veřejné správy ministerstva vnitra Robert Ledvinka.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.