Ministerstva musí znovu škrtat, mohou se slučovat úřady

Praha – Státní správa je nadále nucena zeštíhlovat svůj provoz a šetřit peníze, kde se dá. Premiér Petr Nečas již svým kolegům z vlády nařídil další kolo škrtů a konkrétní návrhy agend, které mohou ministerstva ušetřit či sloučit, chce vidět do konce března. Resorty mají také nabídnout, kterých budov se v takovém případě mohou vzdát. Podle šéfa ministerstva financí Miroslava Kalouska může stát podobným opatřením uspořit až 30 miliard ročně. Mnohé resorty si však s premiérským zadáním nevědí rady – škrtat už prý není kde. Uvnitř vlády se proto už začíná spekulovat o úplném zrušení některých ministerstev nebo jejich začlenění pod jiná.

Po metropoli se nachází zhruba 100 ministerských budov, které tak či onak souvisí s činností resortů. Ministerstvo zemědělství se nachází hned na 24 adresách a například ministerstvo pro místní rozvoj spravuje 4 budovy, za které platí ročně kolem 50 milionů. Celkem 7 objektů rozmístěných v Praze, Plzni a Ostravě využívají úředníci ze životního prostředí. Ročně za ně resort platí přes pět milionů a jedním z řešení, jak ušetřit, je prodej nemovitostí. „Ministerstvo připravuje řadu slučování agend, slučuje pozemkový úřad a pozemkový fond a připravujeme další podněty,“ sdělil ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Možné plány na další úspory už má vymyšlené resort práce a sociálních věcí, který chce sloučit výzkumné ústavy. K podobnému kroku může sáhnout také místní rozvoj v případě stavebních úřadů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím počítá se snížením počtu zaměstnanců. V resortu dopravy a zdravotnictví nad výzvou premiéra pouze rozpažují ruce – více než nyní už prý škrtat nemohou.

Ušetřit desítky miliard však může například úplné zrušení nebo začlenění některého z ministerstev. Podle odpovědí by v takovém případě mělo nejblíže k zániku ministerstvo pro místní rozvoj. Za zbytný ho označil premiér Nečas a rozloučit se s ním prý mohou i ministr průmyslu Martin Kuba nebo šéf práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. „U toho místního rozvoje si myslím, že to má velký smysl, nebo je možnost to spíše sloučit pod jiné ministerstvo,“ dodal člen NERVu Jan Procházka.

Pro stát pracuje celkem 200 tisíc úředníků, kteří národní pokladnu stojí celou desetinu státního rozpočtu, tedy 128 miliard ročně. Pouze na správu ministerských budov padne ročně 5 miliard. Průzkumy navíc ukazují, že za pár let mohou úřady na svou neefektivitu doplatit a zkolabovat. Podobný názor má například šéf odboru veřejné správy ministerstva vnitra Robert Ledvinka.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
před 1 hhodinou

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
před 21 hhodinami

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
včeraAktualizovánovčera v 14:55

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
včera v 05:01

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.