Merkelová chce s Čínou údajně dojednat antišpionážní dohodu. Huawei by tak nevypadla ze stavby 5G sítí

Německá kancléřka Angela Merkelová usiluje o „antišpionážní“ dohodu s Čínou, která by zajistila, že Německo nebude muset vyloučit Huawei ze staveb komunikačních sítí páté generace (5G) v zemi kvůli obavám ze špionáže. Uvedl to na svých internetových stránkách německý časopis WirtschaftsWoche s odvoláním na bezpečnostní zdroje. Někteří experti ale údajný německý záměr zpochybňují.

„Ekonomický poradce Merkelové Lars-Hendrik Röller byl nedávno v Číně, kde jednal o dohodě,“ citoval list zdroje.

Činnost firmy Huawei nyní pečlivě zkoumají západní vlády kvůli vztahům firmy s čínskou vládou a obvinění ze špionáže, které ale firma popírá

Odborníci na kybernetiku jsou podle WirtschaftsWoche překvapeni německým přístupem, protože obdobná dohoda mezi USA a Čínou z roku 2015 se ukázala jako neúčinná.

„Antišpionážní dohody jsou politické zástěrky,“ řekl ředitel Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomii (ECIPE) Hosuk Lee-Makiyama. „Dodržování nelze ověřit, protože odposlechy v telefonních sítích nelze prokázat,“ dodal. Odborníci se shodují, že taková dohoda by měla smysl jen v případě, že by byly dojednané konkrétní sankce za porušení.

Obavu vzbuzuje loňský zákon, kterým Peking může přinutit soukromé firmy ke špionáži

Spolková vláda se chce vyhnout zákazu Huawei v Německu, protože se obává odvetných opatření pro své podniky v Číně. Americká vláda je však k přístupu Německa velmi kritická, dodal list.

USA při několika příležitostech varovala své spojence, aby nevyužívali pro stavbu mobilní infrastruktury 5G firmu Huawei. Důvodem je čínský zákon z loňského roku, který umožňuje vládě přinutit soukromé společnosti jako Huawei ke špionáži. Země jako Austrálie a Nový Zéland se již zákonem rozhodly vyloučit Huawei z výstavby důležité infrastruktury.

V Bruselu je německému přístupu k záležitosti Huawei věnována zvláštní pozornost, protože největší členský stát je považován za zemi, která určuje směr. Evropská komise se snaží najít pro všechny členské státy jednotný přístup. Bezpečnostní otázky jsou však záležitostí jednotlivých členských států, proto Brusel zatím žádný společný přístup nenalezl, dodal časopis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...