Majitel Tatry, Avie a zbrojovky Excalibur se stahuje. Průmyslník Strnad převádí své firmy na syna

Zakladatel průmyslové a zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (ČSG) Jaroslav Strnad odchází ve svých pětačtyřiceti letech z vedení společnosti a zbavil se i vlastnického podílu, který převedl na syna. Novým stoprocentním majitelem je tak od konce ledna Michal Strnad (25), jenž už od října 2015 zastával ve firmě funkci předsedy představenstva a generálního ředitele. Píšou o tom Hospodářské noviny (HN).

„Krok, na kterém jsme se s Michalem dohodli, tedy převedení sta procent akcií holdingu na něj, je vyjádřením zásady, že kdo podnikání řídí, má za něj nést plnou odpovědnost, a to včetně odpovědnosti vlastnické,“ uvedl Jaroslav Strnad. Po změnách zůstává již jen v dozorčí radě ČSG a podle svých slov chce pokračovat ve vyhledávání nových investičních a obchodních příležitostí strategické povahy.

Jaroslav Strnad je prostřednictvím svých firem jedním z nejvýznamějších známých sponzorů Miloše Zemana. Na jeho transparentní účet poslal přes tři miliony korun prostřednictvím výrobce brzd DAKO-CZ a producenta materiálů pro letadla a auta Composite Components – obě firmy jsou spojené právě se jménem zbrojaře Strnada.

Devíti sty tisíci pak přispěl právník Jan Nekola, který s firmami Strnadova impéria rovněž spolupracuje. Mimo jiné na konci loňského listopadu převedl svou firmu CSG RDR do holdingu Czechoslovak Group, kterou Strnad vlastní.

  • Jednou z posledních akvizicí zbrojaře Jaroslava Strnada se stala společnost Kovosvit MAS. Strnad ji vlastní od poloviny září. Firma má dlouhou tradici ve výrobě obráběcích strojů. Sahá až do roku 1939, kdy vznikla jako jeden z podniků Baťova průmyslového impéria.

    Od ledna do Strnadovy skupiny Czechoslovak Group přibyl i český výrobce radarů firma Retia, většinový podíl ve výrobci hodinek Prim firmě Elton Hodinářská nebo v mošnovské opravně letadel Job Air Technic.
  • Na jaře Strnad také koupil od indických majitelů zkrachovalého výrobce nákladních vozů Avia, kterého se pokusí vzkřísit. Společnost Industry Innovation ale není součástí holdingové struktury Czechoslovak Group, do níž se řadí například jiná Strnadova firma Tatra Trucks.

Právě svými akvizicemi v posledních letech Strnad starší nejvíce proslul, připomíná deník. Do skupiny každý rok přibylo několik firem - naposledy dodavatel softwaru pro řízení letového provozu CS Soft či pardubický výrobce radarů Eldis.

Z dražby až k prosperitě

Nejvíce firem získal Strnad v roce 2016, kdy si ve spojení se slovenským podnikatelem Alexejem Beljajevem připsal třeba Dubnický metalurgický kombinát nebo letecké opravny v Ostravě-Mošnově. V roce 2013 získal spolu s Reném Materou společnost Tatra, kterou koupili v dražbě, kam se dostala kvůli dluhům. Prodělečná automobilka od té doby postupně navyšuje výrobu i zisk.

Portfolio českých a slovenských firem skupiny tak zahrnuje výrobu a prodej vojenských a speciálních vozidel, terénních nákladních automobilů, zbraní a zbraňových systémů, munice, strojírenských produktů pro automobilový, železniční a letecký průmysl či brzdových systémů pro kolejová vozidla, stejně jako silniční dopravní a logistické služby.

Strnad mladší podle HN prohlásil, že pro fungování skupiny a řídící pracovníky se změnou majetkových podílů nic nemění. „Ve vztahu k členským podnikům skupiny platí zásada, že jejich managementy mají vysokou autonomii a zodpovídají si za řízení výroby i obchod,“ uvedl.

Celkové tržby 25 miliard

Holdingu, který se do ledna 2016 jmenoval Excalibur Group, se již několikátý rok po sobě daří. Loni podle listu vykázal opět rekordní čísla. Při tržbách 20 miliard korun dosáhl provozního zisku před odpisy EBITDA okolo dvou miliard, píšou HN. Při započítání firem, které Strnad kontroluje mimo skupinu ČSG, jako například pardubický výrobce radarů Retia nebo strojírenský podnik Kovosvit, by podle deníku byly tržby okolo 25 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.