Londýnské City pocítilo dopad brexitu rychle, přišlo o obchody za miliardy eur

Hned první pracovní den po oficiálním odchodu Velké Británie z Evropské unie pocítilo britské finanční centrum – londýnské City – velký otřes. Podle listu Financial Times přišlo v pondělí o obchody v objemu asi šesti miliard eur. Ty se přesunuly do finančních center na kontinentu.

Podle deníku se obchodování s akciemi titulů, jako je Santander, Deutsche Bank nebo Total, vrátilo zpět na trhy v EU nebo na primární burzy, v těchto případech tedy do Madridu, Frankfurtu a Paříže.

Až do konce roku mohli investoři v Londýně obchodovat s akciemi v Evropě bez omezení. To ale s definitivním odchodem Spojeného království z EU padlo a pondělí 4. ledna, tedy první pracovní den v novém režimu, znamenalo největší změnu na finančních trzích za poslední dekády.

„Byl to výjimečný den. Přesun likvidity je jednou z nejobtížnějších záležitostí,“ poznamenal šéf obchodní platformy s akciemi Aquis Exchange Alasdair Haynes. Jaký bude skutečný dopad brexitu na londýnské City, se však ukáže nejdříve v nadcházejících týdnech a měsících, protože řada společností zatím s velkými transakcemi raději vyčkává.

Nové platformy v Evropě

Během loňského roku vznikly v souvislosti s blížícím se brexitem nové platformy v Evropě a jen v pondělí činil objem obchodů v nich celou šestinu všech evropských obchodů.

Dohoda mezi EU a Británií sjednaná na Štědrý den stanovuje pravidla pro odvětví, jako je rybolov a zemědělství, nepokrývá ale britský finanční sektor, který je mnohem větší. Automatický přístup na finanční trhy EU tak 31. prosince skončil.

Britský premiér Boris Johnson uznal, že obchodní dohoda nesplnila v oblasti finančních služeb jeho ambice. Unie totiž odmítla uznat většinu regulačních systémů Spojeného království za rovnocenné s těmi unijními a donutila obchody vázané na euro k návratu zpět do evropského bloku.

Představitelé finančních služeb z obou stran Lamanšského průlivu vyzývají Londýn a Brusel k urychlenému vytvoření společných norem. Obě strany se pokusí do konce března představit návrh memoranda o budoucí spolupráci v oblasti finančních služeb. Stejnou právní sílu jako mezinárodní smlouva ale mít nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...