Odchod Británie z Evropské unie by znamenal „vážné riziko pro růst světové ekonomiky“. Po dvoudenním summitu v japonské Ise-Šimě na to v závěrečném prohlášení upozorňují lídři velkých světových ekonomik G7. Setrvání ostrovního království v Unii ve čtvrtek podpořil také skotský parlament, když pro něj hlasovali šéfové všech pěti parlamentních stran. O případném odchodu rozhodnou obyvatelé Británie v referendu 23. června.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové se o případném odchodu Británie z EU, takzvaném brexitu, na summitu oficiálně žádná diskuse nevedla. Zmínka v závěrečném komuniké je podle ní signálem, že mezi vůdci G7 panuje shoda v přání, aby Británie zůstala v EU.
Britský premiér David Cameron prohlásil, že odchod jeho země z osmadvacítky by poškodil ekonomickou budoucnost Británie a zkomplikoval obchodní dohody se zeměmi jako je Japonsko. „Nikdy jsem nebyl skrytým stoupencem brexitu,“ uvedl Cameron, který po dohodě s šéfy vlád a států evropské osmadvacítky na nové podobě vztahů mezi EU a Británii vede kampaň za setrvání země v Unii.
Představitelé Británie, Francie, Itálie, Německa, Japonska, Kanady a Spojených států zároveň v závěru schůzky označili globální růst za naléhavou prioritu a zavázali se v hospodářské politice usilovat o rychlejší dosažení silného, udržitelného a vyváženého růstu.
„Existuje riziko, že světovou ekonomiku zachvátí krize“, pokud činitelé nepřikročí k adekvátním opatřením, sdělil japonský premiér Šinzó Abe. Ten už ve čtvrtek řekl, že současná situace se v mnohém podobá té z roku 2008, kdy se po krachu investiční banky Lehman Brothers globální ekonomika ocitla v hluboké krizi.
Sankce, ocel, migrace i Jihočínské moře
Lídři G7 v dvaatřicetistránkovém prohlášení také vyzvali proti všem formám protekcionismu. Jednotlivé státy by podle nich měly rovněž zamezit konkurenční devalvaci svých měn.
Politici také uvedli, že se budou zabývat nadprodukcí oceli na světových trzích. Čínu, kterou řada zemí obviňuje, že zaplavila trhy levnou ocelí, ale prohlášení G7 výslovně nezmiňuje.
Skupina rovněž označila migrační krizi, které čelí Evropa, za „globální problém, který potřebuje globální odpověď“. Prohlášení dále vyjádřilo „znepokojení nad situací ve Východočínském a Jihočínském moři“, kde územní spory zvyšují napětí.
Představitelé G7 se také vyslovili pro prodloužení sankcí uvalených na Rusko po předloňské anexi Krymu. Sankce podle prohlášení mohou být zrušeny až poté, co Rusko splní své závazky z minských dohod o řešení konfliktu na východě Ukrajiny.
Skupina zveřejnila i akční plán boje proti terorismu, který by podle ní mohl zaplnit kritické mezery v mezinárodní spolupráci.
