Kvůli EET zaniklo 3000 hospod a restaurací, tvrdí podnikatelé. Ministerstvo financí to odmítá

Nahrávám video
Někteří podnikatelé kritizují zavedení EET
Zdroj: ČT24

V loňském roce kvůli EET ukončilo činnost tři tisíce hospod a restaurací, především na venkově. Říkají to zástupci podnikatelských svazů a živnostníků, mimo jiné Podnikatelských odborů, Asociace farmářských tržišť, Strany soukromníků nebo Asociace živnostníků. Dodali, že výběr DPH byl navíc u oborů nepodléhajících EET třikrát vyšší u oborů spadajících pod EET. Ministerstvo financí kritiku odmítlo a naopak tvrdí, že podnikatelů v pohostinství přibylo.

Resort financí meziročně v segmentu stravovacích a ubytovacích zařízení zaznamenal nárůst počtu registrací k DPH o 854 subjektů. „Je tedy patrné, že obavy z hromadného ukončování podnikatelské činnosti se v žádném případě nepotvrdily,“ uvedl úřad.

První vlna EET začala předloni v prosinci pro ubytovací a stravovací služby. Druhá vlna začala loni v březnu pro velkoobchod a maloobchod. Ministerstvo k výročí zavedení EET loni v prosinci uvedlo, že od předloňského prosince do loňského října zrušilo v ubytování a pohostinství podnikání 1506 subjektů, nově se registrovalo 2465 subjektů. V souvislosti s výsledky státního rozpočtu ministerstvo uvedlo, že celkový pozitivní dopad EET na inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů odhaduje loni na 5,2 miliardy korun.

„Z údajů, které jsme získali od Finanční správy, vyplývá, že obory nepodléhající EET měly třikrát vyšší výběr DPH než obory podléhající evidenci. EET tedy nemá žádný pozitivní vliv na výběr daní,“ řekl také předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

Podle ministerstva je však prezentované srovnání inkasa DPH podle sektorů metodicky vadné a učiněné závěry jsou mylné a zkreslující.

„Zejména je zcela opomíjena zásadní skutečnost, že různá odvětví rostou či klesají v ekonomice v čase různě, a to zejména v souvislosti s ekonomickým cyklem a citlivostí jednotlivých ekonomických sektorů na něj,“ uvedl úřad. Například obory činnosti, jako výroba PC nebo chemických přípravků, podle něj rostou při celkovém růstu ekonomiky rychlejším tempem než sektory evidující tržby v prvních dvou vlnách.

Nahrávám video
Ministryně financí Alena Schillerová ke kritice EET
Zdroj: ČT24

„Opomíjeno je také snížení sazby DPH v sektorech spadajících do první vlny EET a řada dalších vlivů,“ doplnil úřad.

Start dalších vln odložen. ODS ale dál požaduje kompletní zrušení EET

Na zrušení EET jako celku nadále trvá ODS, uvedla na tiskové konferenci první místopředsedkyně strany Alexandra Udženija. „Je to útok na svobodné podnikání v tomto státě,“ dodal předseda Strany soukromníků Petr Bajer.

Podnikatelé podle jejich zástupců utratili za pořízení EET nejméně tři miliardy korun, což označili za neúčelně utracené peníze. Každý rok zaplatí podnikatelé za provoz a servis EET nejméně dvě miliardy korun, dodali.

Loni v polovině prosince Ústavní soud zrušil plánovaný start třetí a čtvrté etapy elektronické evidence s odkazem na to, že je nutné zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů. Třetí vlna se týká svobodných povolání, dopravy či zemědělství, čtvrtá vybraných řemesel a výroby.

Podle ministerstva tak bude zřejmě start dalších vln EET posunut. Ve třetí a čtvrté vlně, které původně měly začít letos v březnu a červnu, by se mělo podle resortu zapojit do evidence zhruba 300 tisíc podnikatelů. Po roce fungování EET evidovalo tržby 161 tisíc podnikatelů.

Náklady na zavedení EET podle dřívějších údajů finanční správy letos mají činit zhruba 370 milionů korun a v dalších letech zhruba 310 milionů korun ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...