Královské jablko Karlovi IV., kalich Komenskému. Nejmenší bankovky získaly nové ochranné prvky

Česká národní banka vypustila do oběhu nové vzory bankovek v hodnotě 100 a 200 korun. Vizuálně se v zásadě nemění. Bankovky mají hlavně posílené bezpečnostní prvky proti padělání. Podpis guvernéra ČNB pak poprvé patří Jiřímu Rusnokovi. Starší bankovky zůstávají v platnosti a budou postupně nahrazeny novým vzorem.

„Novými vzory stokoruny a dvousetkoruny završujeme takzvanou inovovanou emisi českých bankovek, zahájenou v roce 2007. Změny spočívají v nových prvcích proti padělání. Umožní však také oboustranné zpracování bankovek na moderních strojích, a tudíž efektivnější zajištění hladkého peněžního oběhu,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

  • Stokoruny používané dosud se zakládají na vzorech z let 1995 a 1997. Vyobrazen je na nich Karel IV.
  • Dvousetkoruny používané dosud se zakládají na vzorech z let 1996 a 1998. Vyobrazen je na nich Jan Amos Komenský.

Ředitel sekce peněžního a platebního styku ČNB Josef Ducháček sdělil, že letos bude vyrobeno a dodáno 40 milionů stokorunových bankovek a 35 milionů dvousetkorun. „Nahrazeny v oběhu budou ovšem postupně a budeme ještě spotřebovávat i staré vzory,“ uvedl. Podle něj tak celá výměna za nové vzory bude trvat tři až 3,5 roku.

Co se týče ochranných prvků nových bankovek, jednak byl doplněn vodoznak o číslice a symbol. Dále je ochranný proužek širší a v závislosti na úhlu dopadu světla mění barvu. Změny jsou i v bezpečnostních prvcích, které jsou viditelné v ultrafialovém světle.

  • Vodoznak na stokoruně tvořený portétem Karla IV. je doplněn číslem 100 a stylizovaným obrazem královského jablka. U dvousetkoruny je portrét Komenského doplněn číslicí 200 a stylizovaným kalichem.
  • Ochranný proužek se z 1,4 mm rozšiřuje na 3 mm a disponuje opakujícím se šrafovaným negativním miktotextem s logem ČNB a hodnotou dané bankovky. Místo kovově lesklé stříbřité barvy, která se neměnila, je nově barva, která se v závislosti na úhlu dopadu světla mění z hnědofialové na zelenou.
  • Na nepotištěných okrajích bankovky i dalších místech jsou umístěny žluté kroužky.
  • Podpis guvernéra je místo techniky tisku z hloubky proveden tiskem z plochy.
  • Pod ultrafialovým světlem se u stokoruny nově zelenomodře rozzáří nominální označení bankovky nebo se také objeví dvojice ornamentů v podobě gotického okna. U dvousetkoruny se nominální označení bankovky rozzáří žlutooranžově, oranžově se objeví jmenovité označení bankovky a část Komenského portrétu a objeví se dvojice ornamentů v podobě knihy.

Výrobní cena bankovek je proti starším vzorům mírně vyšší. „Výrobní cena za jednu bankovku je kolem dvou korun,“ uvedl Ducháček. Dodal, že životnost bankovek závisí na jejich hodnotě. V případě stokorun a dvousetkorun je 2,5 až tři roky. V případě nejvyšší bankovky za 5000 korun může být až 15 let.

Krásné a funkční. Jsme s nimi schopni ještě dlouho vydržet, řekl Rusnok

K budoucnosti českých bankovek Rusnok uvedl, že jsou z hlediska výtvarné hodnoty i ochranných prvků moderní, krásné a funkční. Navíc se relativně málo padělají. „S ohledem na efektivnost peněžního oběhu, což nás docela stojí náklady, se domníváme, že s těmi stávajícími bankovkami jsme schopni ještě hodně dlouho vydržet,“ uvedl guvernér.

Nahrávám video

Stejně tak české bankovky podle Rusnoka nepotřebují díky své kvalitě inovace, například nahrazení papíru polymerem. Polymerové bankovky už některé státy zavedly, třeba Austrálie a Velká Británie. Ve srovnání s papírovými bankovkami obsahují další bezpečnostní prvky nepoužitelné na papírových. Navíc jsou odolnější proti poškození.

V současnosti je v oběhu 458 milionů bankovek za zhruba 578 miliard korun. Stokorunových bankovek je 62,2 milionu a dvousetkorunových bankovek 62,3 milionu. Jde tak o třetí, respektive čtvrtou nejfrekventovanější bankovku. Největší podíl v oběhu má tisícikoruna, těch je 138,2 milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
14:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Valná hromada ČEZu projedná možné rozdělení podniku, schválila dividendu

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 42 korun za akcii. Celkově mezi akcionáře rozdělí 23 miliard korun, stát jako většinový akcionář dostane zhruba šestnáct miliard korun. Rozhodla o tom valná hromada skupiny, která tak schválila návrh představenstva. Valná hromada bude také projednávat návrh na vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti. Podle analytiků jde o první krok k plánovanému zestátnění ČEZu. Očekávají se i změny v dozorčí radě.
11:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
před 11 hhodinami

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
před 11 hhodinami

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
před 22 hhodinami

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
včera v 13:35

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánovčera v 09:42
Načítání...