Královské jablko Karlovi IV., kalich Komenskému. Nejmenší bankovky získaly nové ochranné prvky

Česká národní banka vypustila do oběhu nové vzory bankovek v hodnotě 100 a 200 korun. Vizuálně se v zásadě nemění. Bankovky mají hlavně posílené bezpečnostní prvky proti padělání. Podpis guvernéra ČNB pak poprvé patří Jiřímu Rusnokovi. Starší bankovky zůstávají v platnosti a budou postupně nahrazeny novým vzorem.

„Novými vzory stokoruny a dvousetkoruny završujeme takzvanou inovovanou emisi českých bankovek, zahájenou v roce 2007. Změny spočívají v nových prvcích proti padělání. Umožní však také oboustranné zpracování bankovek na moderních strojích, a tudíž efektivnější zajištění hladkého peněžního oběhu,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

  • Stokoruny používané dosud se zakládají na vzorech z let 1995 a 1997. Vyobrazen je na nich Karel IV.
  • Dvousetkoruny používané dosud se zakládají na vzorech z let 1996 a 1998. Vyobrazen je na nich Jan Amos Komenský.

Ředitel sekce peněžního a platebního styku ČNB Josef Ducháček sdělil, že letos bude vyrobeno a dodáno 40 milionů stokorunových bankovek a 35 milionů dvousetkorun. „Nahrazeny v oběhu budou ovšem postupně a budeme ještě spotřebovávat i staré vzory,“ uvedl. Podle něj tak celá výměna za nové vzory bude trvat tři až 3,5 roku.

Co se týče ochranných prvků nových bankovek, jednak byl doplněn vodoznak o číslice a symbol. Dále je ochranný proužek širší a v závislosti na úhlu dopadu světla mění barvu. Změny jsou i v bezpečnostních prvcích, které jsou viditelné v ultrafialovém světle.

  • Vodoznak na stokoruně tvořený portétem Karla IV. je doplněn číslem 100 a stylizovaným obrazem královského jablka. U dvousetkoruny je portrét Komenského doplněn číslicí 200 a stylizovaným kalichem.
  • Ochranný proužek se z 1,4 mm rozšiřuje na 3 mm a disponuje opakujícím se šrafovaným negativním miktotextem s logem ČNB a hodnotou dané bankovky. Místo kovově lesklé stříbřité barvy, která se neměnila, je nově barva, která se v závislosti na úhlu dopadu světla mění z hnědofialové na zelenou.
  • Na nepotištěných okrajích bankovky i dalších místech jsou umístěny žluté kroužky.
  • Podpis guvernéra je místo techniky tisku z hloubky proveden tiskem z plochy.
  • Pod ultrafialovým světlem se u stokoruny nově zelenomodře rozzáří nominální označení bankovky nebo se také objeví dvojice ornamentů v podobě gotického okna. U dvousetkoruny se nominální označení bankovky rozzáří žlutooranžově, oranžově se objeví jmenovité označení bankovky a část Komenského portrétu a objeví se dvojice ornamentů v podobě knihy.

Výrobní cena bankovek je proti starším vzorům mírně vyšší. „Výrobní cena za jednu bankovku je kolem dvou korun,“ uvedl Ducháček. Dodal, že životnost bankovek závisí na jejich hodnotě. V případě stokorun a dvousetkorun je 2,5 až tři roky. V případě nejvyšší bankovky za 5000 korun může být až 15 let.

Krásné a funkční. Jsme s nimi schopni ještě dlouho vydržet, řekl Rusnok

K budoucnosti českých bankovek Rusnok uvedl, že jsou z hlediska výtvarné hodnoty i ochranných prvků moderní, krásné a funkční. Navíc se relativně málo padělají. „S ohledem na efektivnost peněžního oběhu, což nás docela stojí náklady, se domníváme, že s těmi stávajícími bankovkami jsme schopni ještě hodně dlouho vydržet,“ uvedl guvernér.

Nahrávám video

Stejně tak české bankovky podle Rusnoka nepotřebují díky své kvalitě inovace, například nahrazení papíru polymerem. Polymerové bankovky už některé státy zavedly, třeba Austrálie a Velká Británie. Ve srovnání s papírovými bankovkami obsahují další bezpečnostní prvky nepoužitelné na papírových. Navíc jsou odolnější proti poškození.

V současnosti je v oběhu 458 milionů bankovek za zhruba 578 miliard korun. Stokorunových bankovek je 62,2 milionu a dvousetkorunových bankovek 62,3 milionu. Jde tak o třetí, respektive čtvrtou nejfrekventovanější bankovku. Největší podíl v oběhu má tisícikoruna, těch je 138,2 milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 15 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 19 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...