Po více než sedmnácti letech skončil Charles Darwin jako tvář britské desetilibrovky. Místo něj už bude v peněženkách pouze bankovka s tváří Jane Austenové, která se začala používat loni. Nejde o ojedinělou změnu. Jen od začátku devadesátých let mají nejpoužívanější bankovky už třetí podobu.
Evoluce britské libry. Darwina definitivně vystřídala Austenová
Od prvního března je možné platit již jen novou, plastovou desetilibrovkou, na které je zobrazena spisovatelka Jane Austenová. Je to první britská bankovka, na níž jsou hmatové značky pro nevidomé a slabozraké.
Nejde však o první plastovou bankovku v Británii. V oběhu je již plastová pětilibrová s Winstonem Churchillem. V roce 2020 pak má vstoupit do oběhu plastová bankovka v hodnotě 20 liber, bude na ní malíř William Turner.
Pětilibrová bankovka s Churchillem
Plastová verze podle centrální banky vydrží dvaapůlkrát déle než papírová. Její životnost banka odhaduje na pět let, zatímco papírová vydrží přibližně dva roky. Plastové bankovky přežijí i vyprání v pračce.
Výměny tváří na britských platidlech pak nejsou neobvyklé. Churchillova tvář na pětilibrovce nahradila teprve nedávno podobiznu reformátorky vězeňství Elizabeth Fryové. Turner pak podle plánu nahradí ekonoma Adama Smithe.
Návrh bankovky s Turnerem
Bankovky by se neobešly bez královny
Bankovky všech hodnot na své přední straně zobrazují současnou britskou královnu Alžbětu II. Její tvář nosí už od šedesátých let minulého století. Portréty historických osobností spjatých s britskou historií se pak na tamních bankovkách začaly objevovat v sedmdesátých letech.
Vývoj podobizny královny Alžběty II. na britských bankovkách – odshora jednolibrová bankovka z roku 1960, pětilibrová z roku 1963, dvacetilibrová z roku 1970, pětilibrová z roku 1971 a pětilibrová z roku 1990.
Prvním byl v roce 1970 básník a dramatik William Shakespeare, který se dostal na dvacetilibrovku. Pět liber získalo o rok později podobiznu 1. vévody z Wellingtonu Arthura Wellesleyho. Průkopnice moderního ošetřovatelství Florence Nightingalová se v roce 1975 dostala na desetilibrovku.
Bankovka nejnižší hodnoty – jedné libry – pak hostila matematika, fyzika a astronoma Isaaca Newtona od roku 1978. Newton zároveň jako první z této řady skončil. Důvodem ale bylo i to, že se jednolibrová bankovka přestala používat.
Bankovkou s nejvyšší hodnotou, která se běžně používá, je padesátilibrovka. Poprvé na ní získal v roce 1981 místo architekt Christopher Wren, který se zasloužil o rekonstrukci Londýna po požáru roku 1666. V současnosti je jedinou bankovkou, jejíž zadní strana hostí hned dvě osoby - vynálezce parního stroje Matthewa Boultona a Jamese Watta.
Bankovky pak ve Velké Británii vydává i Skotsko a Severní Irsko s vlastním designem.
