Končí ultimátum Gazpromu vůči Ukrajině

Kyjev - Dnes končí ultimátum, které dal ruský vývozce zemního plynu Gazprom ukrajinské ropné společnosti Naftogaz. Gazprom minulý čtvrtek pohrozil zastavením dodávek plynu na Ukrajinu, pokud do dnešního dne nezaplatí dluh ve výši 500 milionů dolarů. Ukrajinská vláda v neděli potvrdila, že je připravena dluh splatit. Podmiňuje to však podpisem přímé dohody s Gazpromem, jako dosud bez prostředníků. Podle ní to totiž dodávky prodražuje.

Dluh se týká dodávek plynu, které Gazprom Ukrajině poskytl začátkem roku kvůli snížení dodávek ze střední Asie. Cena ruského plynu je však vyšší, a to se Ukrajině nelíbí. Celkový dluh Ukrajiny dosahuje zhruba 1,5 miliardy dolarů.

Ukrajinská premiérka Julia Tymošenková řekla, že už od pátku vedou představitelé ukrajinské vlády s Gazpromem intenzivní jednání. Jejich výsledek však nebyl zveřejněn. Zítra přilétá do Moskvy také ukrajinský prezident Viktor Juščenko.

Postoj Gazpromu zůstává i nadále nekompromisní. Rozhlasové stanici Echo Moskvy to dnes potvrdil mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov, který zdůraznil, že jeho společnost dodávky plynu v úterý skutečně sníží, pokud nedojde k dohodě o splacení ukrajinského dluhu.

Spor mezi oběma zeměmi podrobně sledují evropské státy. Velká část plynu z Ruska do Evropské unie totiž proudí právě plynovodem přes Ukrajinu. Dodávky od Gazpromu, které pokrývají zhruba čtvrtinu celkové evropské spotřeby plynu, byly už jednou kvůli sporům firmy s Ukrajinou přerušeny v lednu 2006. Rusko i Ukrajina nyní EU ujišťují, že současný spor dodávky do Evropy neovlivní.

Spory ohledně zemního plynu, zejména jeho cen, má Rusko i s dalšími postsovětskými státy, například Běloruskem nebo Gruzií. V posledních letech totiž mění svoji politiku vůči těmto zemím a soustředí se na maximalizaci profitu. „Už není ochotno podporovat své bývalé vazaly tím, že jim bude dodávat levný plyn,“ vysvětluje Jakub Kulhánek z Asociace pro mezinárodní otázky. Tymošenková Rusko obviňuje, že plyn a ropu využívá jako nátlakový prostředek k politickému vydírání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
12:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoUžší obchodní spolupráce Kanady s EU dává smysl, shodli se Nerudová a Staněk

Kanadský premiér Mark Carney má v polovině září navštívit Štrasburk, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednese zprávu o stavu Evropské unie. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) hledá Kanada v době eskalujícího obchodního sporu s USA nové spojence, což je pro Unii dobrá zpráva. Obdobně se v Událostech, komentářích vyjádřil europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Kanada podle nich může Evropě nabídnout mimo jiné ropu, zkapalněný zemní plyn a strategické suroviny. Moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Volkswagen plánuje propustit desítky tisíc lidí a zrušit až čtyři továrny

Vedení automobilky Volkswagen upřesňuje radikální úsporné plány. Hodlá zrušit desítky tisíc pracovních míst a ukončit výrobu až ve čtyřech německých továrnách. V historii firmy nemají tyto plány obdoby.
před 14 hhodinami

Meta se v USA dohodla na mimosoudním urovnání sporu o závislosti dětí na sítích

Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí téměř sedmnáct miliard dolarů za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA ji vinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala to před veřejností. Firma se stala rovněž terčem obvinění z neoprávněného shromažďování a využívání osobních údajů dětí používajících její platformy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Sněmovna přehlasovala prezidentovo veto rozpočtové novely

Poslanci definitivně schválili vládní novelu k veřejným rozpočtům. Zvrátili tak veto prezidenta Petra Pavla, podle nějž ohrožuje udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu. Vládní koalice nevyslyšela obavy opozice z přehnaného utrácení a růstu státního dluhu. Opoziční lídři následně potvrdili, že hodlají napadnout novelu u Ústavního soudu. Pavel v reakci uvedl, že ačkoli ho výsledek nepřekvapil, tak rozhodnutí respektuje.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Krapinec odstoupil z čela Českých drah

Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec ve středu odstoupil z čela státního dopravce, ve funkci skončí ke konci srpna. Od září ho nahradí dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová, informoval po jednání dozorčí rady společnosti její místopředseda Dan Ťok. Hamplová bude podle dostupných historických pramenů první ženou v čele celostátních státních drah na českém území od vzniku Československa v roce 1918.
včeraAktualizovánovčera v 16:09

Odbory veřejné sféry souhlasí s vládním návrhem na změnu platových tabulek

Odbory veřejné sféry podpořily vládní návrh na změnu platových tabulek. Po jejich přenastavení pak chtějí s kabinetem ještě vyjednávat o přidání pro příští rok. Po jednání předáků svazů veřejného sektoru to sdělili předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a šéf svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Podle návrhu by žádný z tarifů neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem. Spolu s nejnižším výdělkem by se pak částky pravidelně valorizovaly.
včera v 14:20

Světová ekonomika si s šokem kvůli Íránu poradila lépe, než se čekalo, míní šéfka MMF

Světová ekonomika zvládla energetický šok vyvolaný válkou s Íránem lépe, než se čekalo, sdělila v úterý novinářům výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zároveň však podle agentury Reuters vyjádřila obavy ze zhoršující se fiskální situace některých států, která se podle ní projevuje rostoucími výnosy dluhopisů a zastaveným procesem dezinflace, tedy zpomalování růstu cen.
včera v 10:25

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.