Evropská komise zahájila hloubkovou prověrku přístupu nizozemských daňových úřadů ke společnosti Inter IKEA. Oznámila to evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Komise už v minulosti řešila daňové zvýhodňování firem jako Apple nebo Amazon.
„Všechny společnosti, ať už malé, či velké, nadnárodní, nebo jiné, by měly na daních platit to, co mají. Členské země nemohou nechat vybrané firmy platit menší daně nebo jim umožňovat umělý přesun zisků jinam,“ prohlásila Vestagerová.
Na začátku osmdesátých let se obchodní model IKEA změnil na franšízový model, přiblížila ve své zprávě komise. Od té doby se jedná o skupinu Inter IKEA, která nevlastní obchody IKEA, všechny prodejny po světě ale platí franšízový poplatek ve výši tří procent svého obratu společnosti Inter IKEA Systems, dceřiné společnosti skupiny Inter IKEA v Nizozemsku. Obchody pak mohou používat ochrannou známku IKEA a získají know-how pro provoz a využívání konceptu IKEA.
Komise se domnívá, že dvě daňová rozhodnutí z minulých let, která společnosti patřící do koncernu IKEA umožňovala platit na daních méně, mohla představovat neoprávněnou výhodu vůči jiným firmám. To by bylo porušením unijních pravidel o státní pomoci.
Peníze zamířily do Lucemburska, podle Komise nebyly zdaněny
Rozhodnutí z roku 2006 se týkalo výpočtu výše každoročního poplatku, který Inter IKEA Systems platila další firmě z koncernu IKEA, tentokrát lucemburské I.I. Holding. Té patřila práva duševního vlastnictví související s nábytkářskou franšízou IKEA. Poplatek přitom představoval výraznou část celkových příjmů nizozemské Inter IKEA Systems.
Peníze po přesunu do Lucemburska ale podle Komise zůstaly nezdaněny, protože I.I. Holding podléhala v zemi zvláštnímu daňovému režimu a byla vyňata z povinnost platit firemní daně.
V roce 2006 tuto lucemburskou praxi Komise označila za neslučitelnou s unijními pravidly o státní podpoře a žádala její plné ukončení do konce roku 2010.
Společnost Inter IKEA System následně od lucemburské firmy dotyčná práva odkoupila s využitím vnitrokorporátní půjčky od mateřské firmy z Lichtenštejnska.
V roce 2011 podle Evropské komise nizozemské daňové orgány potvrdily cenu i úroky této půjčky jako položku, kterou si Inter IKEA Systems může odečíst z daní. Výsledkem je, že úroky, které odpovídají výrazné části zisku firmy, jsou nezdaněné přesouvány do Lichtenštejnska.
Vyšetřování známé nábytkářské firmy se nejspíš stane dalším ostře sledovaným případem v sérii vyšetřování, které Komise zahájila kvůli daňovým únikům velkých společností. Patří k nim například Amazon, Apple či Starbucks.
