Kellnerová je stále nejbohatší Češkou. V první stovce žebříčku je sedm nováčků

Nejbohatší v Česku je dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou s majetkem za 382,9 miliardy korun. Druhý je v letošním žebříčku časopisu Forbes majitel KKCG Karel Komárek se jměním za 190,2 miliardy korun, třetí se umístil realitní magnát Radovan Vítek se 144 miliardami korun. Pořadí na prvních pěti místech žebříčku se nezměnilo, v první desítce si nejbohatší Češi jen proměnili umístění. Ve stovce nejmovitějších Čechů je sedm nováčků, jmění všech lidí v žebříčku přesahuje 2,1 bilionu korun. Forbes ho zveřejnil na svém webu.

První desítka nejbohatších Čechů zůstává podle Forbesu pro letošek stejná jako vloni, pouze se mírně proměnilo pořadí. V top pětce se však meziročně nezměnilo vůbec nic. Na čtvrté pozici zůstává Daniel Křetínský s majetkem za 118,6 miliardy korun, pátý je předseda ANO Andrej Babiš se 107,8 miliardy korun.  

V desítce nejbohatších je šestý majitel energetické a uhelné Sev.en Energy Pavel Tykač, který má majetek za 84 miliardy korun. V letošním pořadí přeskočil Aleše Zavorala z e-shopu Alza s 81 miliardami a spoluzakladatele Avastu Pavla Baudiše s 54,5 miliardami korun. Devátý je majitel Penty Marek Dospiva (36 miliard) a desátý spoluzakladatel Avastu Eduard Kučera (32,4 miliardy korun).

Válka, energetická krize a inflace

Na letošní žebříček měla podle Forbesu významný vliv válka na Ukrajině, energetická krize a vysoká inflace, dopady měly také rychle se měnící kurzy měn a ceny akcií. „Konkrétně meziroční rozdíl kurzu dolaru i eura pomohl některým miliardářům z našeho žebříčku zvýšit hodnotu aktiv v korunovém vyjádření o více než 15 procent,“ uvedl Forbes.

Z nováčků v žebříčku se nejvýše umístila na čtyřicáté pozici Radoslava Štěpánková s rodinou se jměním za deset miliard korun. Spolu se svými třemi dětmi zdědila majetek zesnulého Františka Štěpánka, bývalého spolumajitele Sokolovské uhelné, dnes SUAS Group. Nově je ve stovce nejbohatších také dědic a většinový majitel společnosti Meopta Gerald Rausnitz (9,1 miliardy korun), majitel společnosti Pro-Doma Josef Mařinec (osm miliard), Jan Fidler ze SEBRE (4,2 miliardy), Radim Lukeš a Petr Borkovec z Partners (3,6 respektive 3,3 miliardy) a Michal Menšík z DoDo (3,6 miliardy).

Spodní hranice pro zařazení do žebříčku se letos posunula na 3,1 miliardy korun z loňských 2,5 miliardy korun. Do stovky nejbohatších se tak letos nedostali například Jannis Samaras z Kofoly, Zdeněk Studénka ze společnosti Signum či Martin Burda z Palace Capital.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 9 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 9 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 19 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...