Praha – Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) je dvoumilionový strop pro uplatnění 60procentního výdajového paušálu pro živnostníky poslední kapkou, která může být v kontextu dalších změn pro mnohé likvidační. Živnostníkům podle Kalouska život znepříjemní také zavedení elektronické evidence tržeb, nedočkají se ani úlev na sociálním a zdravotním pojištění. „Dohromady se pro živnostníky může jednat o smrtící koktejl,“ uvedl Kalousek.
Bývalá vládní koalice, v níž byl Kalousek ministrem financí, přitom zavedla dvoumilionové stropy na 30 a 40procentní paušály, tedy paušály pro nezávislá povolání, z autorských práv a z pronájmů. To považuje Kalousek za správné, pro ostatní skupiny živnostníků jsou podle něj stropy paušálů špatným řešením. „V případě ostatních volných živností to za správný krok nepokládám a je to také potřeba vidět v souvislosti s ostatními opatřeními, která vláda na živnostníky chystá,“ uvedl Kalousek.
Živnostníky podle něj zatíží například nutnost zavést elektronickou evidenci tržeb, jejich výdaje zvýší i odložení jednotného inkasního místa. Kvůli tomu budou jednak platit vyšší sociální a zdravotní pojištění, než by se podle v současné době platné legislativy dalo očekávat, navíc přijdou o kontrolu, kdy z jednoho místa mají přehled o všech svých odvodech. „Úleva na sociálním a zdravotním pojištění nebude realizována. Oproti současnému stavu tak všichni – nejen živnostníci - zaplatí na dani z příjmu fyzických osob a sociálním a zdravotním pojištění zhruba o 20 miliard víc,“ řekl Kalousek s tím, že se odloží účinnost již platného zákona.
Od návrhu si ministerstvo financí slibuje zvýšení příjmů státního rozpočtu zhruba o miliardu korun. „Nejedná se tedy o fatální zvýšení příjmů, ale pro některé konkrétní živnosti a živnostníky to může mít likvidační dopad,“ uzavřel Kalousek.
Skopeček: Živnostníci pomáhají ekonomice z recese, vláda by se jich měla zastat
„Vláda se tímto krokem snaží získat dodatečné prostředky,“ myslí si ekonomický expert Občanské demokratické strany Jan Skopeček, který by přitom současnému kabinetu, stejně jako tomu předchozímu, spíše doporučil omezit výdajovou stranu rozpočtu. „Nechceme od toho prvoplánově získat peníze do státního rozpočtu, jde o to zreálnit nákladové paušály, kde byl velký rozpor mezi skutečnými náklady a těmi, které se skrývaly za těmi 60 procenty paušálu,“ brání nové opatření Jan Volný (ANO).
„Nepovažujeme za správný krok v době, kdy ekonomika trošičku oživuje a musíme spoléhat na živnostníky, házet jim klacky pod nohy,“ uvedl Skopeček. Podle něj sice zastropování není tím nejhorším, co lze s paušály udělat, přesto by vláda místo neustálých drobných změn měla živnostníkům nabídnout spíše jistotu stabilního systému. „Já tu změnu nepovažuji za systémovou, je třeba se živnostníků zastat,“ řekl Skopeček.
„Je to ještě přijatelný kompromis, špatné by bylo, kdyby se hýbalo se samotnými paušály,“ potvrdil předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček, podle něhož se toto opatření dotkne jednotek tisíc, možná nízkých desítek tisíc živnostníků.
Votava: Drobní živnostníci poškozeni nebudou
Paušály měly původně ulehčit drobným podnikatelům od administrativní zátěže způsobené nutností vést kvůli daním účetnictví. Místo toho podle vládní koalice zbytečně připravují stát o příjmy z daní a dávají podnikatelům „neférovou“ výhodu před zaměstnanci.
„Návrh je v souladu s koaličním ujednáním,“ uvedl poslanec Václav Votava (ČSSD). „Paušál byl zaveden, aby ulehčil drobným živnostníkům, časem se z toho ale stala optimalizace daní,“ dodal Votava s tím, že drobní živnostníci tímto návrhem poškozeni nebudou.
60procentní paušál je v současnosti nejvyužívanějším ze všech možností paušálních odpočtů ze základu daně. Z půl milionu živnostníků ho uplatňuje více než 300 tisíc, mezi nimi například lektoři, finanční poradci nebo automechanici.
Výše výdajových paušálů pro rok 2014:
- 80 % z příjmů ze zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství
- 80 % z příjmů ze živností řemeslných
- 60 % z příjmů u ostatních živností, tedy například u účetních, automechaniků, finančních poradců nebo lektorů
- 40 % z příjmů podle zvláštních předpisů, nezávislých povolání a z autorských práv - maximálně lze uplatnit 800 000 Kč (tomu odpovídá příjem 2 000 000 Kč). K příjmům přesahujícím tento limit se při použití paušálu již žádné výdaje neuplatní.
- 30 % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku - maximálně lze uplatnit 600 000 Kč (tomu odpovídá příjem 2 000 000 Kč).
Odbory navrhly zdanit živnostníky sazbou 1 000 korun na osobu a měsíc
Asociace samostatných odborů (ASO) navrhla při setkání s ministrem financí Andrejem Babišem zdanění osob samostatně výdělečně činných minimální sazbou 1 000 korun na osobu a měsíc. Do státního rozpočtu by tak přišlo minimálně deset miliard korun. Návrh ministerstva podle odborů není dostatečný a podnikatelé ho budou obcházet.
„To je adekvátní daň, kterou by měly osoby samostatně výdělečně činné platit. Pokud ji nedokážou zaplatit, ať nepodnikají a nechají se někde zaměstnat, protože kdo není schopen zaplatit minimální daň, nemůže podnikat,“ uvedl předseda asociace Bohumír Dufek. Od svého návrhu si asociace slibuje navýšení rozpočtu o 11 až 12 miliard.
Lidí pracujících jako osoba samostatně výdělečně činná v minulých letech přibývalo. Předloni je sice znát drobný pokles, přesto jejich počet v posledních třech evidovaných letech pokaždé přesáhl jeden milion. Výdajové paušály používá z tohoto množství zhruba polovina, v roce 2012 bezmála 524 tisíc. Nejčastěji si odečítají právě 60 procent, naopak nejmíň lidí využívá 40procentní výdaje - to se týká například umělců. Největší odpočet, 80 procent, mají řemeslníci a zemědělci. Průměrná daň, kterou jedna OSVČ využívající paušály zaplatí, činí něco málo přes 19 300 korun. Celkem tak víc než milion živnostníků využívajících paušální zdanění odevzdalo loni státu jen 2,3 miliardy, zatímco 4 miliony zaměstnanců zaplatily skoro 88 miliard.
